ECLI: ECLI:CZ:OSJI:2022:11.C.202.2021.1 Datum: 2022-01-19 Předmět: o 9 466,66 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 9 466,66 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.).
1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 466,66 Kč s příslušenstvím. Zaplacení této částky se žalobkyně proti žalované domáhá z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) dne [datum]. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s poplatkem v celkové výši 4 617 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná nicméně uhradila pouze 736 Kč. Nárok žalobkyně tedy představuje neuhrazenou jistinu ve výši 5 645,63 Kč a poplatek ve výši 3 821,03 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji přítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 799 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, celkem tedy 10 617 Kč v rámci pravidelných 45 týdenních splátek po 236 Kč (s poslední splátkou ve výši 233 Kč) počínaje týdnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Žalovaná však nesplácela zápůjčku řádně, uhradila pouze 2 splátky, přičemž zaplatila pouze 736 Kč. Na jistině zápůjčky zbýval dluh ve výši 5 645,63 Kč a na poplatcích celkem 3 821,03 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena se současnou výzvou k úhradě dluhu. Opětovně byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne [datum], ale ani poté na svůj dluh nic neuhradila.
5. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala dostatečně pečlivě, resp. postupovala formálně. Za rozhodující soud považuje osobní poměry žalované v době žádosti o zápůjčku. Žalovaná byla svobodná, měla dvě vyživované děti, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní a žila v nájmu. Její rodinné situaci pak odpovídal zjištěný a předchůdkyní žalobkyně ověřený měsíční příjem žalované z dávek v celkové výši 16 600 Kč. Ovšem pokud předchůdkyně žalobkyně jako měsíční výdaje domácnosti žalované uvažovala celkem částku 7 000 Kč, aniž by tyto výdaje jakkoli ověřila, nelze postup předchůdkyně žalobkyně hodnotit jinak než jako nezodpovědný. Pokud by jako obezřetný poskytovatel spotřebitelského úvěru hodnotila majetkové i osobní poměry ve vzájemné souvislosti a uvažovala výdaje spojené s nájmem a na výživu tří osob, musela by dospět k mnohem vyšší částce. Vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání žalované, kdy nelze předpokládat vysokou schopnost hospodaření s finančními prostředky a finanční gramotnost vůbec, se předchůdkyně žalobkyně měla takto evidentně formálnímu, až účelovému vyhodnocení majetkových poměrů žalované vyvarovat.
6. Na základě stručného právního posouzení věci soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytovala spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti, byla povinna řídit se zejména ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (tyto povinnosti dále rozvíjí ustálená judikatura, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Jak bylo uvedeno výše, soud tuto povinnost ze strany předchůdkyně žalobkyně nepovažuje za splněnou. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru byla předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat s odbornou péčí; v předmětné věci však byly poměry žalované, a následně poskytnut spotřebitelský úvěr, v rozporu s tímto principem. S přihlédnutím k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy předmětná smlouva o zápůjčce neplatná, přičemž na tuto neplatnost je nutné nahlížet jako neplatnost absolutní dle § 588 o. z. pro rozpor s veřejným pořádkem.
7. Vzhledem k uvedenému a ke skutečnosti, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou neexistuje jiné platné smluvní ujednání, nelze za platně ujednané považovat žádné platby včetně poplatků či úroku. V řízení nicméně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. V úvahu tedy přichází vyhovění žaloby v rozsahu povinnosti žalované vrátit v souladu s § 2991 o. z. žalobkyni (na níž byla pohledávka za žalovanou podle § 1879 o. z. řádně postoupena), oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení odpovídá skutečně poskytnutým peněžním prostředkům. V řízení vyšlo najevo, že žalovaná uhradila pouze 736 Kč. Tuto částečnou úhradu nelze započíst na jistinu a poplatky způsobem požadovaným žalobkyní, nýbrž pouze na jistinu, tj. skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni pak náleží právě zbývající část jistiny, kterou žalovaná dosud neuhradila. Výrokem I. proto soud přiznal žalobkyni (zbývající) částku 5 264 Kč společně s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby dlužnou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění nebyl shledán důvod.
8. Zbývající část žaloby soud výrokem II. s ohledem na výše uvedené zamítnul.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalované představovaný částkou 4 202,66 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovanému částkou 5 264 Kč, znamená úspěch 44 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 56 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované, po započtení procesního úspěchu žalované, právo na náhradu 12 % jí vzniklých nákladů řízení.
10. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 1 489 Kč.
11. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (12 %) ve výši 178,68 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.