11 C 293/2022-17 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 19 283 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] a.s. (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizována dvě slova] každý rok (dále také„ program“). Žalobkyně doplnila, že k uzavření smlouvy došlo na základě žádosti žalovaného o vstup do programu a úhradou prvního členského poplatku a následným převzetím vybraného zařízení. Žalobkyně tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému k dočasnému užívání mobilní telefon [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] edge černý v hodnotě 22 599 Kč a žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatek za členství odpovídající ceně předaného zařízení, přičemž první členský příspěvek byl splatný před převzetím zařízení. Žalovaný pak měl poskytnuté zařízení vrátit nejpozději v den skončení smlouvy. Právě tuto povinnost žalovaný nesplnil, fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému vystavena částka 18 983 Kč splatná 25. 5. 218 jako zbývající neuhrazená hodnota nevráceného zařízení. Dle žalobkyně žalovaný toto vyúčtování neuhradil, předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil, ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy žádá kromě dlužné ceny zařízení i náklady ve výši 300 Kč spojené s vymáháním pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytování služeb v rámci programu [anonymizována dvě slova] každý rok. Uvedené vyplývá z žádosti žalovaného o zařazení do programu (předložené v podobě výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně) a předávacího protokolu ze dne [datum]. Z tohoto protokolu vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému k dočasnému užívání mobilní telefon [anonymizována dvě slova] S7 edge černý v hodnotě 22 599 Kč a žalovaný si jej převzal. Žalovaný byl od uvedeného dne oprávněn užívat toto zařízení, přičemž byl povinen měsíčně hradit členský příspěvek, jehož výše byla stanovena v souladu s Ceníkem (tato skutečnost vyplývá z čl. 2 Podmínek programu). Z přehledu plateb vyplývá, že byl uhrazen jen první členský příspěvek před převzetím zařízení. Ve spojení s fakturou [číslo] ze dne [datum] vzal soud za zjištěné, že došlo k předčasnému ukončení dohody z důvodu prodlení žalovaného s úhradou členských příspěvků (v souladu s čl. 6 Podmínek programu). V takovém případě byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté zařízení (jak upravují Podmínky v čl. 7). Faktura pak osvědčuje, že žalovaný tuto povinnost nesplnil a v souladu s čl. 7 Podmínek mu byla (s přihlédnutím k částečné úhradě členského příspěvku) vyúčtována zbývající hodnota zařízení v částce 18 983 Kč se splatností [datum]. Žalovaný ve lhůtě dlužnou částku neuhradil, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Z oznámení vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Pohledávka byla postoupena s účinností ke dni [datum], kdy byla uhrazena cena za postoupení sjednaných pohledávek žalobkyní (uvedené vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty). Z předžalobní výzvy dále vyplývá, že žalovanému byla k úhradě dluhu poskytnuta dodatečná lhůta 5 dnů od doručení této výzvy. Ve spojení s listinami osvědčujícími doručení výzvy žalovanému je zřejmé, že výzva se dostala do sféry žalovaného dne [datum], přestože si zásilku na adrese určené pro doručování nepřevzal. K nároku žalobkyně na přiznání nákladů spojených s vymáháním pohledávky byl soudu předložen ceník s podrobným rozpisem a naceněním jednotlivých úkonů pracovníků žalobkyně při vymáhání pohledávek (v souladu s ceníkem vznikly žalobkyni právě takové náklady, které požaduje). 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Podle § 2202 odst. 1 věta první o. z. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil předmětný závazkový vztah jako platně a účinně uzavřenou nájemní smlouvu v souladu s § 2201 a násl. o. z. Ačkoliv smlouva mezi účastníky byla označena jako smlouva o poskytování služeb, jejím předmětem bylo poskytnutí specifikované movité věci žalovanému k dočasnému užívání a povinnost žalovaného hradit za to pravidelnou měsíční úplatu; není přitom podstatné, zda je tato úplata označena jako nájemné či poplatek za členství. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svoji povinnost vyplývající z nájemního vztahu a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný již svoji povinnost nesplnil, když stanovenou úplatu (nájemné) nehradil řádně. Podle platného smluvního ujednání pak žalobkyni náleží úhrada členskými příspěvky nespotřebované ceny poskytnutého zařízení, jejímž smyslem je sankcionovat nevrácení takového zařízení po skončení závazku do sféry žalobkyně. Žalobkyně také prokázala oprávněnost nároku, pokud jde o účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky za žalovaným, které žalobkyni náleží podle § 513 o. z. jako příslušenství pohledávky. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni dodatečně uhradil. Pokud si žalovaný předžalobní výzvu doručovanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nepřevzal, nemůže to být k tíži žalobkyně, neboť žalovaný je s přihlédnutím k § 46a o. s. ř. odpovědný za to, že bude k zastižení na adrese, kterou má zvolenou pro doručování. Za situace, kdy si žalovaný zásilku nepřevzal, se uplatní domněnka doby dojití (doručení) zásilky podle § 573 o. z., tj. třetí pracovní den po odeslání. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 19 283 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z dlužné ceny zařízení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.