11 C 369/2021-59 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 31 900 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč Tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatky a úrokem ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, tedy s náklady ve výši 13 800 Kč, celkem tak částku 33 800 Kč v 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a dostal se do prodlení. Předchůdkyně žalobkyně proto ke dni [datum] zesplatnila celý neuhrazený dluh, který tvořila jistina úvěru ve výši 20 000 Kč, úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 320 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč a administrativní poplatek ve výši 260 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] pak byla jistina úvěru úročena sazbou 10,89 % ročně; současně předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty a úroku z prodlení. Žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost [právnická osoba] (dále též„ přechodný věřitel“), na kterou byla ke dni [datum] převedena část závodu předchůdkyně žalobkyně včetně pohledávky za žalovaným. Přechodný věřitel dále postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, žalovaný však po postoupení na svůj dluh nic neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje úhradu neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 320 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 260 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný od prodlení žalovaného do [datum] na částku 3 011,92 Kč. 2. Žalobkyně doplnila, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do žádosti o úvěr. Tyto informace současně ověřila oproti příslušným předloženým dokumentům. Předchůdkyně žalobkyně pak hodnotila zejména měsíční příjem žalovaného a celkový měsíční příjem jeho domácnosti oproti výdajům jeho domácnosti a čistě výdajům žalovaného jako jedince žádajícího o úvěr. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 3. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Kromě neuhrazené jistiny úvěru, úroků a poplatků tak žádala přiznat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly při podpisu v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, dále s poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, celkem tedy částku 33 800 Kč v 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč s tím, že každá splátka je splatná 20. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Nedílnou součástí smlouvy byl předpis splátek, s nimiž se žalovaný seznámil a toto stvrdil podpisem ze dne [datum]. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze 12 900 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum]. Nesplnění platebních povinností ze strany žalovaného má soud za prokázané také z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum], jimiž byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu. Pokud jde o tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni skrze věřitele přechodného, soud považuje tato tvrzení za pravdivá na základě následujících listinných důkazů. Notářský zápis sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], dne [datum] pod č. NZ [číslo], N 842/2018, osvědčuje, že část závodu předchůdkyně žalobkyně byla skutečně převedena na přechodného věřitele, přičemž z přílohy obsahující seznam dlužníků vyplývá, že na přechodného věřitele přešla i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy. Předložená smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi přechodným věřitelem a žalobkyní dne [datum], stejně jako její příloha se seznamem postupovaných pohledávek, dokládá postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny pak vyplývá, že k postoupení pohledávek došlo po zaplacení úhrady s účinností ke dni [datum]. Z předžalobní výzvy pak soud zjistil, že žalovaný byl informován o zesplatnění dluhu ke dni [datum] (v souladu s čl. V. 2 smlouvy), o úročení neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč s účinností od [datum] sazbou 10,89 % ročně a o výši dluhu ke dni [datum] tvořeného částkou 20 900 Kč (neuhrazená jistina, přirostlé úroky za dobu poskytnutí úvěru a poplatky), dále zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným na částku 3 011,92 Kč a smluvní pokutou ve výši 11 000 Kč (na smluvní pokutu a úroky z prodlení předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo v souladu s čl. V. smlouvy). Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do [datum], podle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne [datum]. 6. K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplněnou a podepsanou žalovaným dne [datum]. Tato žádost obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, jaké tu byly v době žádosti. Žalovaný v žádosti uvedl, že byl svobodný, žil v nájmu s další osobou, neměl vyživovací povinnost k žádné osobě a byl zaměstnán u [právnická osoba], a.s. [obec] jako pekařský dělník. Tento pracovní poměr byl na uzavřený dobu neurčitou a příjem ze zaměstnání činil za poslední 3 měsíce před žádostí o úvěr v průměru 15 072 Kč čistého měsíčně. Toto byl jediný příjem žalovaného, žalovaný však uvedl i další příjem domácnosti, a sice částku 3 800 Kč, která byla pravidelně vyplácena jeho přítelkyni. Příjmy žalovaného (resp. celé jeho domácnosti) byly předchůdkyní žalobkyně ověřeny oproti výplatním páskám žalovaného, pracovní smlouvě, čestnému prohlášení a složenkám. Žalobkyně soudu předložila zmíněnou pracovní smlouvu žalovaného (a dohodu o změně pracovní smlouvy), podle které byl u zaměstnavatele [právnická osoba] [obec] zaměstnán od [datum] na dobu určitou a od [datum] pak na dobu neurčitou. Soudu byly předloženy také výplatní pásky žalovaného, z nichž předchůdkyně žalobkyně vycházela, a složenky, které osvědčují příjem přítelkyně žalovaného z rodičovského příspěvku ve výši 3 800 Kč měsíčně. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 7 500 Kč jako nájemné, částku 2 000 Kč za energie a 3 000 Kč na stravování. Tvrzené výdaje byly předchůdkyní žalobkyně osvědčeny oproti nájemní smlouvě a pokladním dokladům, přičemž právě nájemní smlouvu žalobkyně předložila soudu. Nájemní smlouva dokládá výši měsíčního nájemného 7 500 Kč i záloh na energie 2 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně porovnávala měsíční příjmy žalovaného ve výši 15 072 Kč oproti jeho měsíčním výdajům ve výši 6 250 Kč, nicméně hodnotila i celkové příjmy domácnosti žalovaného ve výši 18 872 Kč a oproti tomu výdaje jeho domácnosti ve výši 12 500 Kč. Veškeré zjištěné informace předchůdkyně žalobkyně porovnala pomocí interního systému, tzv. credit scoringu a finanční analýzy (výstupy předložila soudu k provedení důkazu), a dospěla k závěru, že poměry žalovaného dovolují poskytnout mu úvěr s maximální výší měsíční splátky až 7 822 Kč. Pokud tedy žalovaný žádal o poskytnutí úvěru 20 000 Kč s výší měsíční splátky 2 600 Kč, byl bez obtíží schopen úvěr řádně splácet. 7. Ze zjištěných skutečností má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala dostatečně obezřetně, zjišťovala veškeré relevantní informace o poměrech žalovaného, které by byly způsobilé ovlivnit jeho schopnost splácet úvěr (ať již výši a pravidelnost příjmu, tak i jeho rodinné poměry a příjmy dalších osob ve společné domácnosti). Předchůdkyně žalobkyně správně ověřila údaje uváděné žalovaným oproti příslušným předložen