11 C 51/2022-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 402 Kč s příslušenstvím, které se domáhal proti žalovanému z titulu náhrady nákladů spojených s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne [datum] z důvodu podezření na přítomnost alkoholu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] v době od 23:00 do 00:40 hodin byl žalovaný [stát. instituce], obvodním oddělením [obec] převezen z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] (a zpět) k vyšetření na přítomnost alkoholu, neboť žalovaný na ubytovně [anonymizováno] na adrese [adresa], byl agresivní a dopustil se přestupku proti občanskému soužití. Jeho chování zjevně vykazovalo známky požití alkoholu. Při cestě do Protialkoholní záchytné stanice bylo použito služební vozidlo žalobce Škoda Octavia, [registrační značka] a najeto bylo celkem 65 km. Po přijetí do záchytné stanici byla žalovanému provedena dechová zkouška, na základě které u něj byla zjištěna přítomnost alkoholu v hodnotě 1,74 promile. Žalobce vyzval žalovaného ve smyslu předžalobní výzvy k úhradě nákladů za dopravu do Protialkoholní záchytné stanice ve výši 402 Kč (při sazbě základní náhrady 4,4 Kč/km jízdy, průměrné ceně pohonných hmot 27,8 Kč a průměrné spotřebě pohonných hmot 6,4 l [číslo] Km za 65 km jízdy) nejpozději do [datum]. 5. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobci v souladu s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, uhradit vzniklé náklady na dopravu do záchytné stanice, neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaný nárok žalobce nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobci uhradil. Žalobci kromě nákladů v souvislosti s použitím služebního vozidla vznikly i administrativní náklady ve výši 100 Kč v souvislosti s opatřením listinných důkazů a vyčíslením spotřeby použitého vozidla, které soud považuje podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za příslušenství pohledávky. Veškeré uplatněné náklady soud považuje za účelně vynaložené, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci celkem částku 502 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající z paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobce činí 200 Kč. 7. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu, neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a současně měl ve věci plný úspěch. V takovém případě v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích má žalovaný povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl stanoven podle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 400 Kč.