12 C 243/2022-31 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1 500 Kč z důvodu odtahu vozidla žalovaného z místní komunikace. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané: V registru silničních vozidel je jako vlastník a provozovatel vozidla tovární značky Ford, [registrační značka] (dále jen předmětné vozidlo), od [datum] dosud zapsán [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Předmětné vozidlo bylo dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu blokového čištění. [právnická osoba], která provedla odtah vozidla, je na základě pověření primátora města Brna ze dne 30. 6. 2016, č.j. MMB/264901/2016, a příkazní smlouvy [číslo] ze dne [datum] oprávněna provádět za žalobce mj. odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (odstraňování vozidel při porušení dočasného zákazu stání z důvodu veřejného zájmu). Dle usnesení Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019 činí cena za dokončený odtah vozidla 1 500 Kč vč. DPH. O provedení odtahu byl sepsán protokol ze dne [datum], v něm byla vyúčtována částka 1 500 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou k zaplacení nákladů za odstranění vozidla ze dne [datum] žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky do 14 dnů. Žalobce dále předložil fotografie předmětného vozidla, jak stojí za značkou zákaz stání. 4. Dle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen„ zákon o silničním provozu“), je provozovatelem vozidla jeho vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 56/2001 Sb.) nebo obdobné evidenci jiného státu. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. [příjmení] silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. [příjmení] účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Podle § 19a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z výše uvedeného je zřejmé, že osobou povinnou k úhradě nákladů na odstranění, odstavení a vrácení předmětného vozidla, které bylo dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu porušení dočasného zákazu stání z důvodu veřejného zájmu podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je žalovaný, když z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný byl ke dni odtahu vozidla jeho vlastníkem, a tedy i provozovatelem vozidla dle definice obsažené v ustanovení § 2 písm. b) zákona o silničním provozu), a neprokázal závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 8. Žalobě tak bylo s ohledem na výše uvedené důvody zcela vyhověno. Žalovaný je povinen uhradit žalobci, za něhož odtah vozidla provedl jeho smluvní partner, za odtah a odstavení vozidla vyúčtovanou částku, která je v souladu s usnesením Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019, tj. částku 1 500 Kč, která se skládá z nákladů na odtah a vrácení vozidla. Dále soud uložil žalovanému povinnost k úhradě příslušenství žalované pohledávky, a to zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné částky od [datum] (dodatečná lhůta k plnění podle předžalobní výzvy) do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcel úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.