12 C 312/2022-47 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 13 060,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) s žalovaným uzavřela smlouvu o účtu a smlouvu o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit pro účet žalovaného. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž porušil podmínky smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně proto debetní zůstatek ke dni [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 12 860,98 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 860,98 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 13 060,98 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], ale ani poté ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o [anonymizováno] ze dne [datum] a dohody o užívání platební karty soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a k tomuto účtu vydala platební kartu. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. V případě porušení podmínek smlouvy mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat okamžité splacení celé dlužné částky. Součástí smlouvy jsou dispozice majitele účtu, úrokový lístek, všeobecné obchodní podmínky. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý dluh žalovaného ve výši 12 860,98 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z dohody ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že tato dohoda upravuje postup při úhradě postoupené pohledávky v čase mezi uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek a zaplacením kupní ceny. V potvrzení ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postupované pohledávky. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byla vyzvána k úhradě částky 79 704,24 Kč nejpozději do [datum]. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu a o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet a žalovaný mohl z něj čerpat prostředky do mínusu. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když překročil povolený úvěrový limit. Debetní zůstatek ve výši 12 860,98 Kč právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila ke dni [datum]. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 6. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, platí, že smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Podle § 497 obch. z. platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o účtu a smlouvu o úvěru, na jejímž základě otevřela právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému běžný účet a dále mu poskytla peněžní prostředky. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že překročil povolený úvěrový limit, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalovaného v souladu se smlouvou ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně na ni postoupila předmětnou pohledávku. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradil, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaný poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátil. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěr spolu s poplatky ve výši 13 060,98 Kč. Soud rovněž žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 30 % ročně z částky 12 860,98 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky ve výši 13 060,98 Kč od požadovaného dne [datum], kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou zesplatněného dluhu, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 13 060,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.