18 C 130/2022-50 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 890 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 8. 12. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2008. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil pouze částku 876,72 Kč. Dne 18. 12. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dále uzavřela dne 2. 9. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 40 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 6. 2008. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil pouze částku 11 593,28 Kč. Dne 18. 12. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Žalobkyně v podání ze dne 30. 5. 2022 uvedla, že tzv. souhrnný poplatek se skládá z úroku za poskytnutí půjčky a úplaty za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek. Dále vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 2 134,26 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 18. 12. 2020 a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 1 847,24 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s občanským soudním řádem jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy [číslo] ze dne 8. 12. 2007 soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným. Podle smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 16 960 Kč, skládající se z částky 10 000 Kč představující jistinu, z částky 6 960 Kč představující souhrnný poplatek. Celková finanční částka ve výši 16 960 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Ze zákaznické karty ze dne 8. 12. 2007 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastnickém bydlení a že pracuje jako strojník u [právnická osoba] stadion SK [obec]. Uvedl svůj měsíční příjem ve výši 9 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 2 400 Kč. Použitelný měsíční příjem byl uveden ve výši 6 600 Kč. Podle zaškrtnutých políček byly k ověření použity dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky a SIPO. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 9. 2007 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vyplatit žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 16 400 Kč, skládající se z částky 10 000 Kč představující jistinu a z částky 6 400 Kč představující souhrnný poplatek. Celková finanční částka ve výši 16 400 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 410 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Ze zákaznické karty ze dne 2. 9. 2007 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastnickém bydlení. Uvedl, že pracuje jako dělník u [jméno] [příjmení]. Dále uvedl svůj měsíční příjem ve výši 12 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 3 400 Kč. Použitelný měsíční příjem byl uveden ve výši 8 600 Kč. Podle zaškrtnutých políček měly být k ověření předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva a SIPO. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 18. 12. 2020 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] [číslo] v celkové výši 20 890 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, jehož součástí bylo i informování o zpracování osobních údajů. Předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 42 382,46 Kč ve lhůtě do 3. 11. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 20. 10. 2021. Z dokumentu„ [příjmení] – systém časových řád“ soud zjistil výši úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry domácností za období od 31. 1. 2007 do 31. 12. 2007. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 8. 12. 2007, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 53 týdenními splátkami ve výši 320 Kč. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil jen 876,72 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne 2. 9. 2007, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 40 týdenními splátkami ve výši 410 Kč. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil jen 11 593,28 Kč. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, oznámením ze dne 6. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2021. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud výrokem prvním řízení ve stejném rozsahu v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě poskytla žalovanému finanční prostředky, které žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaný se ve smlouvách zavázal zaplatit sjednaný souhrnný poplatek. Žalovaný vrátil pouze část poskytnutých finančních prostředků. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil i zbytek závazku, tak soud žalobě zcela vyhověl. Žalovaný je tak povinen zaplatit částku 16 083,28 Kč na první smlouvu a částku 4 806,72 Kč na druhou smlouvu. Jelikož žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku, tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 19. 12. 2020, neboť žalovaný v té době již byl v prodlení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 11. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 41 406,61 K