21 C 58/2022-40 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 014,44 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na částku 30 000 Kč, kterou žalované převedla na bankovní účet. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit měsíčními splátkami po 1 011,80 Kč. Žalovaná svou povinnost opakovaně porušila a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum], což žalované oznámila. Žalovaná pohledávka se skládá z načerpané neuhrazené jistiny úvěru, kapitalizovaného obchodního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši a dílčích poplatků dle sazebníku. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna v předžalobní výzvě k zaplacení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že úvěruschopnost žalované byla ověřena z informací poskytnutých žalovanou (zaměstnanecký poměr, příjem ve výši 15 000 Kč, celkový příjem domácnosti 35 000 Kč atd.), nahlédnutím do [anonymizována dvě slova], insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR aj. Dle interního systému žalobkyně měla žalovaná vůči ní závazky ve výši 2 671,54 Kč měsíčně. Žalobkyně též zohlednila životní a existenční minimum a historická data ČSÚ. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o úvěru„ [anonymizováno] půjčka“ bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 14,60 % ročně splatit 37 měsíčními splátkami ve výši 1 011,80 Kč (resp. 36 splátkami po 1 011,80 Kč a 37. splátkou ve výši 992,90 Kč); splátky byly splatné k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 12. 2018. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 37 417,70 Kč. Úvěr byl poskytnut převodem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] (na který jej měla žalovaná též splácet) na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se dále zavázala hradit stanovené poplatky, mimo jiné 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný a 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky. Pro případ porušení povinností ze strany žalované byla žalobkyně oprávněna prohlásit dluh za ihned splatný. Žalovaná smlouvu podepsala v Internet Bance dne [datum] v [anonymizováno] mobilním klíčem. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje shodné informace jako smlouva. Dle potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] pracovala žalovaná jako dělník ve [právnická osoba] – [anonymizováno] [právnická osoba], s průměrným čistým měsíčním příjmem 14 156 Kč. 4. Dle výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované činil počáteční zůstatek v listopadu 2018 - 12 702,57 Kč a konečný zůstatek 7 793,18 Kč. Dne [datum] byla na účet připsána částka 14 060 Kč od [právnická osoba], a dne [datum] pak částka 30 000 Kč s označením„ čerpání úvěru“. Z výpisu také vyplývá, že žalovaná měla u žalobkyně ke dni [datum] aktivní celkem tři úvěry. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] je zřejmá splatná částka ve výši 16 920,36 Kč, která se skládá z jistiny, úroků a poplatků. 5. Z umořovací tabulky soud zjistil, že žalovaná opakovaně hradila splátky se zpožděním, když naposledy uhradila dne [datum] splátku ve výši 1 011,80 Kč se splatností dne 15. 10. 2020 Celkem do ukončení smlouvy uhradila 23 splátek. Z platební historie bylo zjištěno, že dne [datum] a [datum] byl žalované stanoven poplatek 600 Kč, dne 22. 3. 2021, resp. 14. 4. 2021 pak poplatek 300 Kč. 6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované prohlášení úvěru za splatný ke dni 22. 3. 2021 a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 16 466,76 Kč do 7. 4. 2021. Oznámení bylo odesláno dne 26. 3. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 17 031,78 Kč do 7 dnů od odeslání dopisu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 3. 11. 2021. 7. Na základě výše uvedených předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet včetně poplatků a úroků. Dne [datum] žalobkyně poskytla žalované sjednaný úvěr. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru prostřednictvím 37 měsíčních splátek od dne 15. 12. 2018. Ve smlouvě byl sjednán i úrok ve výši 14,60 %. Žalovaná však svůj dluh řádně nehradila, a proto žalobkyně dlužný úvěr včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ZoSÚ, zejména tím, že měla k dispozici výpisy z účtu žalované a mohla tak posoudit její příjmy a výdaje. Žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalované peněžní prostředky. V souladu se smlouvou a obchodními podmínkami vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatků a úroku. Žalovaná svoji povinnost poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím nesplnila, úvěr nesplatila ani poté, co byl žalobkyní prohlášen za zesplatněný a žalovaná byla vyzvána k vrácení celé částky úvěru. Jelikož žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by svůj dluh žalobkyni uhradila, její dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výši úroku z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.