24 C 349/2021-129 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 53 634,36 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla převodem na bankovní účet finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně a s poplatky v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 171,14 Kč, počínaje dnem 15. 4. 2015. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a nahlédnutí do dostupných databází, a to do insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru a databáze MV ČR. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením více než dvou splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne 11. 12. 2018 v souladu se smlouvou zesplatnila a pohledávku za žalovaným následně postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dluhu. Celkem žalovaný zaplatil na svůj dluh částku 82 288,08 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč a uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 22 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, že je zaměstnán jako [anonymizováno] u [právnická osoba] a.s. a že vyživuje jedno dítě. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, a to převodem na jeho účet č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně a s poplatky podle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 171,14 Kč včetně sjednaného pojistného ve výši 169 Kč za pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 4. 2015, na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Z dodatku ze dne [datum] ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si ujednali, že k datu účinnosti tohoto dodatku se ruší pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr; podle čl. III odst. 2 tento dodatek nabývá účinnosti posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo k jeho podpisu. Z formuláře nazvaného Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného dne [datum] o podmínkách, za nichž je úvěr poskytován. Ze dvou změn smluvní dokumentace a produktových podmínek soud zjistil, že ke dni [datum] a [datum] došlo ke změně produktových podmínek spotřebitelského úvěru. Z dokumentu nazvaného Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum], sepsaného právní předchůdkyní žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila úvěruschopnost individuálně, vycházela z údajů uvedených žádosti o úvěr ze dne [datum] a tyto údaje ověřovala zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MV ČR atd.; při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 4. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil výši čerpání a splácení úvěru žalovaným a výši účtovaných úroků a poplatků právní předchůdkyní žalobkyně: žalovaný čerpal poskytnutý úvěr ve výši 100 000 Kč převodem na účet dne [datum] a na svůj dluh uhradil ke dni [datum] celkem částku 82 288,08 Kč. Z platební historie žalovaného ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že k čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč došlo dne [datum], že poslední splátku žalovaný učinil dne [datum] a že celkem na svůj dluh z této smlouvy zaplatil 82 288,08 Kč. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že úvěr č. [bankovní účet] ke dni [datum] zesplatnila, a vyzvala žalovaného k úhradě jeho nesplacené části ve výši 56 579,94 Kč do [datum]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru včetně pojištění schopnosti splácet úvěr, na jejímž základě žalovaný bezhotovostně čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč a v níž se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami se sjednaným úrokem. Před uzavřením smlouvy poskytl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně údaje o své finanční situaci a právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do dostupných registrů a databází. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila, vyzvala žalovaného k jeho úhradě, a následně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informovala. Na svůj dluh žalovaný celkem uhradil částku 82 288,08 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1968 věty první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdk