4 C 338/2021-32 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Jihlavě dne 15. 11. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 395 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 2. Elektronický platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit, žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný. 3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo po období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (celkem 121 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 9. 9. 2020 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 7 865 Kč vypočítaného součinem 121 dnů a denní sazby ve výši 65 Kč, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně soudu nedoložila, kdy byla zásilka žalovanému doručena, podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se má proto za to, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 14. 9. 2020, a splatnost uvedeného příspěvku nastala dne 13. 11. 2020. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo po období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 (celkem 122 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 5. 11. 2020 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 7 930 Kč vypočítaného součinem 122 dnů a denní sazby ve výši 65 Kč, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně soudu nedoložila, kdy byla zásilka žalovanému doručena, podle § 573 o. z. se má proto za to, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 10. 11. 2020, a splatnost uvedeného příspěvku nastala dne 11. 1. 2021. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021, z poštovního podacího archu a z výpisu z aplikace Sledování zásilek se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu ve výši 8 165 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2021, z poštovního podacího archu a z výpisu z aplikace Sledování zásilek se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu ve výši 8 230 Kč. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tímto vozidlem. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené vždy jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 121 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a dále součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 122 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou v souhrnné výši 16 395 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzené částky ve výši 8 165 Kč podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. od žalobkyní požadovaného data 24. 11. 2020 do zaplacení a z přisouzené částky 8 230 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. od žalobkyní požadovaného data 20. 1. 2021 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identi