4 C 74/2022-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Jihlavě dne 19. 11. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení částky 6 789 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 1. 6. 2020 do 5. 4. 2021, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 2. Elektronický platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit, žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný. 3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný je provozovatelem a vlastníkem osobního vozidla [registrační značka] přičemž toto vozidlo bylo po období od 1. 6. 2020 do 5. 4. 2021 (celkem 309 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzvou ze dne 27. 5. 2021 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 6 789 Kč vypočítaného součinem 309 dnů a denní sazby ve výši 21 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně soudu nedoložila, kdy byla zásilka žalovanému doručena, podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se má proto za to, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 1. 6. 2021, a splatnost uvedeného příspěvku nastala dne 3. 8. 2021. Dne 30. 9. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 5. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno. 6. S ohledem na skutečnost, že soud zjistil, že žalovaný nehradil povinné ručení za výše uvedené období, a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik této jeho povinnosti, shledal soud nárok žalobkyně oprávněným. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pak výše příspěvku určí vynásobením denní sazby stanovené v příloze k tomuto zákonu podle druhu vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. K tomu se připočítávají náklady na uplatnění příspěvku a náklady na jeho vymáhání, nebyl-li přes výzvu zaplacen. Denní sazbu ve výši 21 Kč je tedy třeba vynásobit počtem 309 nepojištěných dní. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku přiznal žalobkyni, včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu podle § 1968 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzené částky ve výši 6 789 Kč podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. od žalobkyní požadovaného dne 11. 8. 2021, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí doby splatnosti. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru. Jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 149 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem je tedy žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.