104 C 14/2022-32 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 806 Kč z titulu náhrady škody. Žalobce v odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný dne 17. 7. 2020 neoprávněně vykonal s motorovým vozidlem ve vlastnictví žalobce jízdu z [část obce] do [obec] a dále směrem [obec], přičemž dne 18. 7. 2020 s vozidlem havaroval a tím způsobil žalobci na předmětném vozidle škodu. Žalovaný byl trestním příkazem zdejšího soudu uznán vinným a žalobce byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 4. 2. 2022 k zaplacení dlužné částky do 14. 2. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci, aniž by bylo nařízeno jednání, ve stanovené lhůtě nereagoval, žalobce s rozhodnutím ve věcí bez jednání souhlasil. Soud proto rozhodoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Jihlavě dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným z toho, že dne 17. 7. 2020 mu zaměstnavatel (žalobce) svěřil klíče od motorového vozidla (vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]) za účelem předání klíčů dalšímu zaměstnanci a žalobce neoprávněné vykonal jako řidič předmětného automobilu jízdu od sídla firmy žalobce do obce Luka nad Jihlavou a dále směr [obec], kde v noci 18. 7. 2020 kolem 2:50 hodin vyjel mimo vozovku na travnatý sráz, a protože nedokázal s vozidlem vjet zpět na vozovku, ponechal vozidlo na místě odstavené a z místa utekl. Žalobce byl tak pravomocně shledán vinným z přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 trestního zákoníků. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne 25. 8. 2020 [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce za opravu havarovaného vozidla zaplatil celkem 20 804,04 Kč. Z faktury [číslo] vystavené dne 29. 7. 2020 společností [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce za odtah havarovaného osobního automobilu zaplatil celkem částku ve výši 4 002, 38 Kč. Celková dlužná částka je tedy 24 806 Kč. Uvedené částky jsou bez DPH, jelikož žalobce je plátcem DPH. Žalovaný byl vyzván k úhradě těchto dlužných částek do 14. 2. 2022 předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2022. 5. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 6. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 7. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalovaný vlastním zaviněním, tj. neoprávněným užitím cizí věci, způsobil žalobci škodu, tím, že neoprávněně užil jeho vozidlo, se kterým později havaroval a způsobil tím na vozidle škodu. Žalobci tak vznikla škoda, kterou je žalovaný povinen nahradit. Vznik škody je v příčinné souvislosti s protiprávním a zaviněným jednáním žalovaného. Žalobce žalovanému řádně vyúčtoval vzniklou škodu, avšak žalovaný škodu žalobci neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze strany žalobce. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 24 806 Kč společně s úrokem z prodlení, na který vzniklo žalobci právo v souladu s § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalovaného s placením, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky od 15. 2. 2022 do zaplacení. Soud uložil žalovanému zaplacení dlužné částky ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 953 Kč Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 241 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 24 806 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinný zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.