12 C 409/2022-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 592 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru. Uzavírání smlouvy proběhlo tak, že žalovaný vyplnil na internetových stránkách požadované údaje a po provedeném schvalovacím procesu byl na žalovaným uvedené telefonní číslo zaslán podpisový SMS kód; zadáním tohoto kódu byla smlouva podepsána a byla zaslána na e-mailovou adresu žalovaného. Současně žalovaný za účelem potvrzení své identity a autentičnosti uvedeného bankovního účtu vyzván k úhradě 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Úvěr byl zaslán na účet č. [bankovní účet]. Poplatky jsou dále představovány: poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta dne [datum] ve výši 450 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do [datum] spolu s částkou ve výši 495 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 495 Kč, ověřovací poplatek 1 Kč, dále zejména poplatek za expresní výplatu 199 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 3 % z jistiny úvěru a povinnost uhradit účelně vynaložené náklady vymáhání. Součástí smlouvy byl rovněž Sazebník poplatků. Žalovanému byly současně veškeré informace o úvěru poskytnuty v podobě Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Oba dokumenty pak byly uloženy v klientské sekci na internetové stránce žalobkyně [webová adresa], jak má soud za prokázané z tvrzení žalobkyně podloženého výpisem ze systému žalobkyně (tzv. printscreenem). K této sekci má pak žalovaný své vlastní přihlašovací heslo. Úvěrová smlouva není žalovaným podepsána, pouze je uved kód [číslo], který by měl nahradit podpis žalovaného. 4. Z opisu výpisu proplácení smlouvy vyplývá, že dne [datum] byla odeslána částka 15 000 Kč z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. Z výpisu splátek soud zjistil, že žalovaný obdržel částku 15 000 Kč, byly mu předepsány poplatky: 99 Kč (za bezpečnou splátku), 199 Kč (za expresní výplatu), 450 Kč (smluvní pokuta), 495 Kč (za poskytnutí úvěru), 49 Kč (za SMS servis). Dále mu byl předepsán úrok z prodlení ve výši 109,09 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. Žalovaný podle výpisu nic neuhradil. Z výzvy ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 16 592 Kč nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které mu poskytla částku 15 000 Kč splatnou jednorázově do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co se zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně do svého osobního účtu klienta, jehož prostřednictvím požádal o předmětný úvěr. Dne [datum] byla na účet žalovaného od žalobkyně připsána částka 15 000 Kč. Žalovaný nic neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu žalobkyní. 6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Dle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. Žalobkyně prokázala, že splnila svůj závazek umožnit žalovanému čerpání sjednaného úvěru a že splnila podmínky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru na posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by splnil svoji povinnost a vyčerpaný úvěr žalobkyni řádně vrátil i s poplatkem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 16 592 Kč (tj. včetně nákladů na vymáhání a smluvních pokut) společně s úrokem žalobkyní kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] (tj. od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy do podání žaloby) na částku 109,09 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z celé dlužné částky od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.