18 C 329/2022-87 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 268,36 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 17. 2. 2020 smlouvu [číslo] na částku 10 000 Kč. Poskytnutou částku spolu s vyčísleným a neměnným poplatkem ve výši 8 917 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 52 týdenních splátkách po 364 Kč; poslední splátku ve výši 353 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil 2 270 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně, přičemž tato byla ke dni 1. 2. 2022 kapitalizována a žalobkyně po žalovaném požaduje 5 000 Kč, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 549,12 Kč. Dne 28. 1. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena oznámením ze dne 1. 2. 2022. Žalovaný po postoupení pohledávky ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 21 817,48 Kč, kterou tvoří jistina 9 237,39 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 030,97 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 549,12 Kč. Dále požaduje smluvní úrok ve výši 88 % ročně z jistiny 9 237,39 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 9 237,39 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady. Vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na žalovaném, a komplexně pak vyhodnotila aktuální finanční situaci žalovaného s ohledem na jeho příjem, který dle výplatních pásek z prosince 2019 a ledna 2020 činil 21 576 Kč čistého měsíčně, a další čistý příjem jeho domácnosti ve výši 49 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně také vyhodnotila všechny rozhodné a pravidelné měsíční výdaje. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“). 3. Žalobkyně v rámci jednání vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky úroku ve výši 76,25 % ročně z částky 9, 237,39 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Ve zbytku na své žalobě setrvala. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 17. 2. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které žalovanému měla být poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 18 917 Kč, skládající se z částky 10 000 Kč představující jistinu a z částky 8 917 Kč představující poplatek (úrok ve výši 5 101 Kč, zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a doplňková služba komfortního a flexibilního splácení 2 316 Kč). Celková finanční částka ve výši 18 917 Kč měla být žalovaným uhrazena v 52 týdenních splátkách po 364 Kč, resp. poslední splátka 353 Kč. První splátka byla splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy. 5. Z předpisu splátek soud zjistil, že první splátka byla splatná ke dni 24. 2. 2020. Splátky byly rozvrženy v týdenním intervalu. Žalovaný uhradil 400 Kč dne 25. 2. 2020, 500 Kč dne 9. 3. 2020, 600 Kč dne 16. 3. 2020, 370 Kč dne 23. 3. 2020 a 400 kč dne 27. 4. 2020. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 28. 1. 2022 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši 7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 (zaslané dle potvrzení podání dne 11. 2. 2022) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] ke dni 1. 2. 2022 ve výši 21 817,48 Kč včetně příslušenství a poplatků. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu ke splacení dluhu do dne 17. 3. 2022. 8. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022 (zaslané dle potvrzení podání dne 24. 5. 2022) soud zjistil, že zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že jeho dluh je po splatnosti a činí 23 433,14 Kč s narůstajícím příslušenstvím. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů. Žalovaný byl upozorněn, že v případě nezaplacení pohledávky budou podniknuty právní kroky k jejímu vymožení soudní cestou. 9. Ze zákaznické karty ze dne 17. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že žije s rodiči, má partnerku, má učňovské vzdělání a pracuje na pozici technický pracovník pro zaměstnavatele [příjmení] [jméno]. Jeho čistý příjem měl být 21 576 Kč měsíčně. Čistý příjem domácnosti měl být celkem 71 076 Kč. Jeho výdaje měly činit částku 4 500 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že vlastní automobil a má jednu vyživovací povinnost. K ověření údajů měly být využity: občanský průkaz a výplatní pásky za prosinec 2019 a leden 2020. Všechny vyplněné údaje řádně zjistila a zaznamenala [jméno] [příjmení]. 10. Z výpisu z živnostenského rejstříku ke dni 22. 12. 2022 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] má od 1. 1. 2007 na dobu neurčitou zapsánu ohlašovací řemeslnou živnost s předmětem podnikání hostinská činnost. 11. Z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 1. 2022, č.j. KSPH 62 INS 12979/2019, 75 ICm 3132/2019, 33 ICdo 27/2021-82, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č.j. 75 ICm 3132/2019, 104 VSPH 506/2020-63 (KSPH 62 INS 12979/2019), se podává, že při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupovala [právnická osoba] s odbornou péčí, pokud se nespokojila jen s údaji, které spotřebitel elektronicky vyplnil do žádosti o poskytnutí úvěru, ale jejich správnost si ověřila z vlastních i externích databází. 12. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 13. Zástupce žalobkyně vzal v průběhu jednání žalobu v rozsahu 76,25 % ročně z částky 9 237,39 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení zpět. V souladu s výše citovaným zákonným ustanovením tak soud řízení co do úroku ve výši 76,25 % ročně z částky 9 237,39 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení výrokem II. tohoto rozsudku zastavil. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociáln