21 C 130/2023-62 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 818,20 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo] Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr (kontokorent) až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 100 000 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byl úvěrový limit změněn na 10 000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 18,9 % ročně. Povinností žalovaného bylo nepřekročit sjednaný úvěrový limit a uhradit vyčerpaný kontokorent (včetně sjednaných poplatků a úroků) do jednoho roku od prvního čerpání. Úplným splacením kontokorentu nabyl žalovaný automaticky možnost opětovného čerpání. Žalobkyně svoji povinnost splnila, když umožnila žalovanému na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] čerpat prostředky až do výše úvěrového limitu. Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že překročil výši kontokorentu, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla žalobkyně oprávněna úročit vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný nepovolený debetní zůstatek žalobkyni nevrátil ani přes výzvu ze dne [datum]. Žalobkyně následně ukončila možnost čerpání kontokorentu a prohlásila dlužnou pohledávku za splatnou ke dni [datum], dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávek č. [bankovní účet] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. K výzvě soudu pak žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila z informací sdělených žalovaným a jejich následným ověřením výpisy z účtů či dotazy na dostupné databáze. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný s žalobkyní dne [datum]. Podle smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr na účtu č. [bankovní účet] až do výše 100 000 Kč. Mezi stranami byl ujednán úrok ve výši 18,9 % ročně. Dále bylo ujednáno připisování úroků a cen k jistině úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že se strany dohodly na úvěrovém limitu ve výši 10 000 Kč. 4. Ze dokumentu„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ vyplývá, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného ověřila jím uvedený příjem ve výši 30 000 Kč zejména výpisy z účtů, který byl u žalobkyně veden. Dále žalovaného prověřila v insolvenčním rejstříku, [anonymizováno] a v interní evidenci; v době žádosti o úvěr měl žalovaný aktivní revolvingový úvěr u žalobkyně s orientační splátkou 600 Kč a spotřební úvěr se splátkou 1 534 Kč. Dle dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ ze dne [datum] byl účet č. [bankovní účet] (evidenční účet úvěru) založen dne [datum] s počáteční dlužnou částkou 12 818,20 Kč; následně byly přičítány úroky z prodlení do výše 2 045,21 Kč (k [datum]). 5. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účtu byl v dubnu 2021 evidován příjem ve výši 44 451 Kč, z toho 19 810 Kč od [obec] [anonymizována tři slova] a 21 867 Kč od [právnická osoba] V květnu 2021 byl na účtu evidován příjem ve výši 44 905 Kč, z toho 16 514 Kč od [obec] [anonymizována tři slova] a 24 660 Kč od [právnická osoba] V červnu 2021 byl na účtu evidován příjem ve výši 720 640,70 Kč, konečný zůstatek však činil - 7 557,04 Kč. Příjmy přitom byly tvořeny částkou v celkové výši 661 647,80 Kč z účtů se jménem odesílatele„ [celé jméno žalovaného]“, a dále 15 838 Kč od [obec] [anonymizována tři slova] a 36 129 Kč od [právnická osoba] Na účtu v tomto měsíci docházelo k vysokým výběrům hotovosti (v rozmezí 3 000 Kč až 50 000 Kč); od 15. 6. 2021 [datum] docházelo k čerpání kontokorentu, [datum] došlo k jeho uhrazení a následně od [datum] opět k čerpání. 6. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 2 556 Kč do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, dojde k zesplatnění celého dluhu ve výši 12 556 Kč a výpovědi smlouvy. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění dlužné částky a jejím převedení na účet č. [bankovní účet]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. 7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně na základě smlouvy zřídila žalovanému běžný účet a současně mu poskytla možnost kontokorentu až do výše 100 000 Kč, resp. po úpravě 10 000 Kč. Žalovaný překročil povolený debetní zůstatek, úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl jeho dluh zesplatněn a žalovaný byl následně vyzván, aby mimo jiné dlužnou částku uhradil. Tuto částku však žalovaný neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, která je rovněž v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky do sjednané výše a žalovanému vznikla povinnost nepřekročit sjednaný úvěrový limit a poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný porušil svou povinnost, dostal se do nepovoleného debetního zůstatku a poskytnuté peněžní prostředky s příslušenstvím řádně a včas nevrátil, resp. neuhradil. Vedle povinnosti zaplatit dlužnou částku mu tak vznikla rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení; výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla shledána důvodnou a soud jí v celém rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 252 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.