21 C 284/2023-49 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalované zaplacení částky 201 571,83 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které mohla žalovaná čerpat úvěr do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených jako 2,70 % z výše sjednaného úvěrového rámce splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 210 000 Kč; na poskytnutý úvěr však uhradila pouze částku ve výši 27 264 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dlužné částky a vyzvala žalovanou k její úhradě dopisem ze dne 24. 1. 2023. Žalovaná dlužnou částku ve lhůtě neuhradila, a to ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovanou ve výši 201 571,83 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 199 971,83 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr dotazem na [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], dále výpisem z bankovního účtu žalované. Žalobkyně tak vycházela z toho, že žalovaná má čistý měsíční příjem 28 000 Kč, ostatní členové jeho domácnosti pak 70 000 Kč, její měsíční výdaje na bydlení činí 3 740 Kč, životní minima členů domácnosti 3 860 Kč a souhrnná měsíční splátka jiných závazků 16 928 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen„ o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum]. Úvěrový rámec byl stanoven na 200 000 Kč. Účastníci si ve smlouvě sjednali úrok ve výši 28,88 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet splátkami ve výši 2,70 % z úvěrového rámce, tj. 2 696 Kč měsíčně. Současně se zavázala hradit poplatky. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s placením splátek, a v případě, že splátka bude nižší, pak ve výši této dlužné splátky. Dále si sjednaly pro případ zesplatnění smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrad za pojištění. Dále byla sjednána povinnost žalované hradit v případě prodlení náklady účelně vynaložené na vymáhání pohledávky stanovené částkou 100 Kč za měsíc vymáhání. Úvěrová smlouva není žalovanou podepsána, pouze je v místě pro její podpis uveden kód [číslo], který měl nahradit podpis žalované. Z přílohy [číslo] ke smlouvě vyplývá, že od [datum] došlo ke zvýšení účelně vynaložených nákladů ze 100 Kč na 300 Kč za měsíc vymáhání. 4. Dle dokumentu„ potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovanou, konkrétně že byla svobodná, bezdětná a žila ve vlastním bytě/domě. Příjem ve výši 28 000 Kč měsíčně měla žalovaná ze zaměstnání, příjem ostatních členů domácnosti činil 70 000 Kč, výdaje domácnosti pak 17 000 Kč. 5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka 100 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 2 696 Kč, a ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] částku 5 392 Kč Celkem tak uhradila 27 264 Kč. Žalované byla předepsána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč. 6. Z dokumentu nazvaného„ Úvěrová zpráva“ soud zjistil přehled dřívějších žádostí žalované o úvěr; v době kontroly měla žalovaná čtyři existující úvěry, šest žádostí bylo odmítnuto a další dva se nacházely ve fázi„ žádost“. 7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období ledna 2022 až dubna 2022 soud zjistil, že dne [datum] byla připsána částka 70 000 Kč s poznámkou„ [anonymizováno]: půjčka pro [jméno] [příjmení]“, dne [datum] částka 13 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a dne [datum] částka 54 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] byla připsána mzda od [právnická osoba], [anonymizováno], ve výši 29 466 Kč, dne [datum] ve výši 25 224 Kč a dne [datum] ve výši 25 008 Kč. 8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 223 890,18 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy; podle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalovanému dne 25. 1. 2023. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 226 407,26 Kč do 7 dnů; podle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalované 10. 2. 2023. 9. Z provedeného dokazování soud zjistil, žalobkyně měla uzavřít s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla částku 210 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat splácet poskytnutou částku ve splátkách spolu s poplatky, úroky a pojistným a pro případ svého prodlení se splácením úvěru i s náklady žalobkyně na vymáhání dluhu a smluvní pokutou. Předmětnou smlouvu měla žalovaná uzavřít poté, co na internetových stránkách žalobkyně elektronicky požádala o předmětný úvěr. Úvěruschopnost žalované posoudila žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 27 264 Kč. Před podáním žaloby ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl