24 C 304/2022-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 196 043,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 3 462,93 Kč včetně smluveného úroku. Součástí smlouvy bylo i ujednání o přistoupení žalovaného k pojistné smlouvě, za což se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 196 043,86 Kč a z úroku z prodlení z této částky v zákonné výši. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky, ale ani poté ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále též jen„ nařízení Brusel I bis“) ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7, ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má podle zprávy Policie ČR své bydliště ve smyslu čl. 62 nařízení Brusel I bis v České republice na adrese [adresa], přechodně pak na adrese [adresa žalovaného], a právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy provozovala podnikatelskou činnost rovněž v České republice. Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. V tomto případě si smluvní strany v čl. 347 všeobecných obchodních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy o úvěru, ujednaly, že veškeré smluvní vztahy mezi stranami smlouvy se řídí právním řádem České republiky; rozhodným právem je tudíž právo české, které zároveň poskytuje žalovanému coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany, přičemž podle čl. 14 odst. 2 nařízení Řím I právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje i převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 96 měsíčních splátek po 3 462,93 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,20 % ročně. V čl. IV smlouvy o úvěru si smluvní strany sjednaly přistoupení žalovaného k pojistné smlouvě č. [anonymizováno] [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba], za což měl žalovaný platit měsíční poplatek ve výši 309 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné produktové podmínky. Ze sazebníku poplatků soud zjistil výši jednotlivých poplatků účtovaných za úkony spojené s poskytnutím úvěru. 5. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za měsíc září 2020 soud zjistil, že výše jistiny po splatnosti činí 196 043,86 Kč, výše splatného smluvního úroku činí 9 477,27 Kč a výše splatných úroků z prodlení činí celkem 13 568,80 Kč. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z protokolu [číslo] k této smlouvě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uhradila cenu za postoupené pohledávky své právní předchůdkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnavatelem žalovaného byla spolčenost [právnická osoba] a jeho čistý příjem za tři měsíce činil 15 391 Kč. Z dokumentu„ vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech a databázích; žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 15 391 Kč a příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč a podle výstupu z lustrací měl tři úvěrové produkty s nulovými dlužnými částkami. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou ve společnosti [právnická osoba], jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činil 15 391 Kč, je rozvedený a žije v pronajatém domě/bytě. 8. Z předložených listin má soud za zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný částku 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami spolu s úrokem, poplatkem za pojištění a poplatky podle ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v bankovních i nebankovních registrech a jeho příjmy ověřila potvrzením o příjmu. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Na základě zj