4 C 188/2023-88 — Okresní soud v Jihlavě

1. Dosavadní žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], insolvenční správkyně [právnická osoba] v likvidaci se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 334 598,10 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou uzavřeli žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) dne 19. 6. 2018. Na základně uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 7,90 % p.a. splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 449 Kč. Datum splatnosti poslední splátky bylo stanoveno na 22. 5. 2026. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas přistoupila žalobkyně ke zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 2. 2023. Žalovaný na úvěr uhradil pouze částku ve výši 273 753,08 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 7,90% ročně z nezaplacené jistiny úvěru, dále částku 1 500 Kč jako dlužné poplatky a částku 6 851, 15 Kč jako sjednanou smluvní pokutu. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil mimo výše uvedené ničeho. Usnesením ze dne 21. 6. 2023, č. j. 4 C 188/2023-33 vpustil soud do řízení na místo dosavadní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], neboť uvedená společnost se stala nabyvatelkou pohledávky za žalovaným a tuto změnu dosavadní žalobkyně se souhlasem [právnická osoba] navrhla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 12. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaný je uveden jako žadatel. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem je 25 149 Kč. Uvedl, že poslední základ daně byl 652 365 Kč. V kolonce výdaje uvedl, že na další splátky hradí 5 159 Kč měsíčně. Žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 600 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 7,90% ročně. Úvěr se zavázal hradit v 96-ti měsíčních splátkách. Datum poslední splátky bylo stanoveno na 22. 5. 2026. Dle článku II. žádosti jsou její nedílnou součástí i všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. V článku III. žádosti o úvěr je uvedeno, že banka umožní klientovi čerpat úvěr ke dni, ve kterém byl schválen, tj. ke dni, kdy vznikla smlouva. Dle článku V. žádosti se klient spolu s úvěrem zavazuje zaplatit i za služby spojené v souvislosti s poskytnutím úvěru. Poplatky a jejich výše se řídí smlouvou a sazebníkem poplatků. Dle článku VI. žádosti je banka oprávněna požadovat po klientovi v případě jeho prodlené dále účelně vynaložené náklady, které bance v důsledku prodlení vznikly, úrok z prodlení do dne úplně zaplacení částky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé prodlení s platbou a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Dle článku IX. žádosti klient poruší smlouvu v případě, kdy se dostane do prodlení se zaplacením jakéhokoliv dluhu. V takovém případě je pak banka oprávněna prohlásit nesplatnou část úvěru, včetně příslušenství za splatnou. 4. Z akceptačního dopisu žalobkyně bylo zjištěno, že ta dne 19. 6. 2018 akceptovala žádost žalovaného na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. 5. Z prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 2. 2. 2023 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě neplnil včas a řádně předepsané splátky úvěru, došlo ke dni 17. 2. 2023 k zesplatnění nesplacené části úvěru. 6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného 403447CZK120201JIH úvěr [číslo] ze dne 31. 1. 2023 soud zjistil, že dlužná částka je 336 847,36 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 326 246, 92 předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2023. 7. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta při schválení žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný zde uvedl, že jeho měsíční příjem je ve výši 35 953,72 Kč, výdaje pak ve výši 26 122 Kč, a to včetně splátek na závazky. Dle přiloženého výpočtu by žalovanému měla po úhradě všech výdajů měsíčně zbýt částka ve výši 9 951,72 Kč. [příjmení] dále prověřila úvěruschopnost žalovaného v rejstříkách [anonymizováno], externí exekuce, interní exekuce, interní black list, kontrola OP, insolvenční rejstřík, zamítnuté žádosti a interní platební morálka. [příjmení] dále soudu předložila potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši jeho průměrného měsíčního příjmu ve výši 25 151 Kč. Z výpisu účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného soud ověřil příjem a výdaje žalovaného. 8. Z provedeného dokazování soud zjistil, že banka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 600 000 Kč. Částka byla úročena sazbou uvedenou ve smlouvě a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úroky a s poplatky. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 273 753,08 Kč. Žalovaný se s platbou dalších splátek dostal do prodlení, a proto byl úvěr ke dni 17. 2. 2023 zesplatněn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, banka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. [příjmení] svoje zjištění doložila i výpisy z bankovního účtu žalovaného, a tak z pohybů na účtu měl věřitel dostatečnou představu o příjmech i relevantních výdajích žalovaného. Žalobkyně, resp. banka dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, úhradu poplatků a úroku ze strany žalovaného. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a uhradit splatné poplatky nesplnil a nesplatil zbytek úvěr ani poté, co byl prohlášen za zesplatněný a tak byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že svůj zbývající dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného, jeho dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné částky ve výši 334 598,10 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby neuhradil ničeho. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 14. O nákladech řízení zcela úspěšné žalobkyně rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když náklady řízení žalobkyně představují paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 600 Kč za dva úkony (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé) žalobkyní v tomto řízení učiněné. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod. 15. Dosavadní žalobkyně byla v tomto řízení dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od povinnosti platit soudní poplatek ze zákona osvobozena. Dle usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 13 Cmo 221/2003 platí, že na právního nástupce účastníka řízení nepřechází osvobození od soudních poplatků přiznané původnímu účastníku řízení rozhodnutím soudu podle § 138 o. s. ř., ani osobní osvobození původního účastníka řízení podle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; po tomto právním nástupci však nelze požadovat, aby dodatečně doplati