8 C 27/2023-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou však není žalobkyně schopna doložit. Na základě vzájemných jednání poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] na účet č. [bankovní účet] žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalobou uplatněný nárok představuje dluh z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento den byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 12 000 Kč. Vedení účtu pro žalovaného bylo ověřeno ze sdělení [právnická osoba], když žalovaný měl účet č. [bankovní účet] otevřen od [datum] do [datum]. Z výpisu z tohoto účtu pak vyplývá, že dne [datum] byla na účet připsána částka 12 000 Kč. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 12 000 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Výzvou z téhož dne vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů. Výzva byla dle podacího archu odeslána dne [datum]. 5. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Jelikož žalovaný poskytnutou částku nevrátil, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu s § 2991 a násl. o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč. Toto právo přešlo podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným řádně postoupila na žalobkyni. Žalobě proto bylo v rozsahu, v němž je žalovaný povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, vyhověno. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupce za tři úkony právní služby ve výši 3× 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou (k tomu viz sp. zn. 20 C 22/2023, 4 C 9/2023 a další). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem je tedy žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.