104 C 3/2024-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 7 911 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z uvedené částky od 1. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že na základě rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru ze dne 17. 6. 2019 byl žalovaný podle § 135a odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů povinen vrátit poměrnou část náborového příspěvku. Naposledy žalovaný zaplatil splátku dlužného příspěvku dne 19. 6. 2020, později již nereagoval na výzvy k zaplacení. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že podle jejího názoru jde o věc z poměrů soukromého práva podle § 7 občanského soudního řádu a v té souvislosti odkázala na rozhodnutí Okresního soudu v Mostě ve věci sp. zn. , spisová značka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně založila do spisu rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 6. 2019. Tímto rozhodnutím vrchní rada plk. , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitel žalobkyně rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit část náborového příspěvku ve výši 60 411 Kč, a to podle § 42 odst. 1 písm. m) a § 135a odst. 4 a 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle reakce žalovaného ze dne 29. 7. 2019 se žalovaný nebránil proti rozhodnutí odvoláním, žádal pouze o možnost splátek dluhu.4. Okresní soud v Jihlavě se předně zabýval otázkou pravomoci, kterou musí zkoumat z úřední povinnosti.5. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.“), projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.6. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.Podle § 135a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů věta druhá povinnost vrátit část vyplaceného náborového příspěvku vzniká pouze tehdy, skončí-li jeho služební poměr propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až f), i) a m) nebo § 42 odst. 3 písm. c).Podle § 181 odst. 1 téhož zákona rozhodnutím je úkon služebního funkcionáře v určité věci, jímž se zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určeného účastníka nebo jímž se prohlašuje, že tento účastník má určitá práva a povinnosti.Podle § 196 odst. 1 a 2 Účastník může podat žalobu u soudu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení podle tohoto zákona, do 60 dnů od právní moci rozhodnutí.) Byla-li podána žaloba podle odstavce 1 proti pravomocnému rozhodnutí služebního funkcionáře, kterým se ukládá kázeňský trest, náhrada škody nebo povinnost vrátit bezdůvodné obohacení, odkládá se vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu.Podle § 213 odst. 1 a 2 citovaného zákona za bezdůvodné obohacení se považuje prospěch získaný plněním bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z rozhodnutí služebního funkcionáře, které bylo zrušeno. Bezpečnostní sbor nebo příslušník, který získá bezdůvodné obohacení, je povinen je vydat.7. Okresní soud v Jihlavě se ztotožnil při posouzení podmínek tohoto řízení a především civilní pravomoci soudu s názory publikovanými v komentáři k zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a to CHROBÁK, J ., BLAHUT, A ., KULHÁNEK, J ., VODIČKA, S . Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-9-13]. ASPI_ID KO361_2003CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. Nesplnění povinnosti vrátit poměrnou část náborového příspěvku zakládá na straně příslušníka bezdůvodné obohacení ve smyslu § 213 zákona. Bezdůvodné obohacení je pro služební poměr koncipováno speciálně a rozhoduje se o něm v řízení ve věcech služebního poměru, přičemž účastníkem řízení je bývalý příslušník bezpečnostního sboru. Výsledkem je pak deklaratorní rozhodnutí služebního funkcionáře, které nabyde právní moci, potažmo vykonatelnosti. Ustanovení § 195 odst. 2 zákona stanoví, že nelze – li zajistit splnění povinnosti srážkami ze služebního příjmu či výsluhových nároků, podá ředitel bezpečnostního sboru návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí. Z ustanovení § 196 zákona vyplývá možnost přezkoumat pravomocné rozhodnutí služebního funkcionáře v soudním řízení správním.8. Ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. výslovně zakotvuje pravomoc civilního soudu projednat a rozhodnout věc – soukromoprávní spor nebo jinou právní věc vyplývající z poměrů soukromého práva. Občanskoprávními vztahy vyplývajícími z poměrů soukromého práva jsou především takové právní vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, případně mezi těmito osobami a státem, které se vyznačují rovným postavením účastníků spočívajícím v tom, že „ve vzájemném právním vztahu žádný z nich nemá nadřazené postavení a není oprávněn rozhodovat o právech a povinnostech druhého účastníka ani plnění povinností autoritativně vynucovat“; viz JIRSA, J. a kol. Občanský soudní řád, 1. část: Soudcovský komentář. 4. vydání. Wolters Kluwer, 2023, komentář k § 7. Jde tedy o takové vztahy, v nichž mají strany zásadně rovné postavení; jedna není nadřízena druhé a žádná ze stran nemůže prosadit svou vůli jinak než před orgánem, který je k řešení takového sporu povolán zákonem. Mezi věci vyplývající z poměrů soukromého práva jsou tradičně řazeny i věci pracovní. Rozhodujícím kritériem pro zařazení určitého právní vztahu do kategorie věcí vyplývající z poměrů soukromého práva je však obsah daného vztahu – tedy materiální posouzení toho, jak jsou práva a povinnosti mezi dvěma (či více) stranami upraveny, nikoli to, který právní předpis konkrétní vztah upravuje (formální kritérium), byť i to může představovat jisté vodítko, o jaký vztah ve skutečnosti půjde. Služební poměr je svojí povahou typickým poměrem státně zaměstnaneckým, veřejnoprávním a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak poměrem soukromoprávním. Vzájemné vztahy účastníků tohoto poměru se vyznačují tím, že jeden účastník (stát) vystupuje vůči druhému jako nositel veřejné svrchované moci, a tím jako silnější subjekt, který druhému subjektu může jednostranně zakládat jeho práva. Tato veřejnoprávní povaha je příznačná pro vzájemné vztahy účastníků služebního poměru jako celku a nemůže na ní nic změnit ani způsob, jakým žalobce své požadavky procesně uplatnil (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Cdo 269/2018).9. Soud je proto přesvědčen, že žalovaná věc představuje věc služebního poměru, ve které zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zakládá pravomoc rozhodovat služebním orgánům – tj. v tomto případě řediteli žalobkyně, který skutečně již dne 17. 6. 2019 rozhodnutí vydal. Byl by to žalovaný, kdo byl oprávněn uvedené rozhodnutí napadnout, a to eventuálně i žalobou ve správním soudnictví podle § 196 zákona č. 361/2003 Sb. Podle podání žalovaného ze dne 29. 7. 2019 tak žalovaný neučinil a naopak svou povinnost i podle tvrzení žalobkyně plnil splátkami. Závěrem se tedy soud dostává k tomu, že o žalované povinnosti bylo již pravomocně rozhodnuto ředitelem žalobkyně a tentýž nárok nelze znovu žalovat v nalézacím civilním řízení, jak navrhuje v tomto případě žalobkyně. V žalobkyní popsané situace zbývá totiž jediná možnost, a to je zahájení výkonu rozhodnutí podle § 195 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tento návrh však žalobkyně zjevně neučinila. Okresní soud v Jihlavě proto řízení zastavil primárně podle § 104b odst. 1 občanského soudního řádu, neboť věc nespadá do příslušnosti civilního soudu, a sekundárně podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť se jedná o nárok již jednou přiznaný.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Jelikož bylo řízení zastaveno, nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.