24 C 331/2020-882 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejích změn domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, konkrétně pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pozemků vymezených podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vyhotoveného , jméno FO, , a to pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /11, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, 8, parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, , dále pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /20, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, , a pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, (dále také jako „náhradní pozemky“). Původní žalobce , právnická osoba, , narozený , datum, a zemřelý dne , datum, , (dále též jen „původní žalobce“) uvedl, že je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Původní žalobce byl jediným dědicem po , jméno FO, , zemřelé , datum, , která byla v letech 1949 a 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést pozemky parc. č. PK , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, na československý stát. Původní žalobce zemřel dne , datum, a jeho právními nástupkyněmi se staly žalobkyně. Žádostí ze dne , datum, uplatnil původní žalobce u Pozemkového úřadu Magistrátu , Anonymizováno, . , jméno FO, nárok na navrácení uvedeného nemovitého majetku, tuto žádost opakovaně urgoval. Pozemkový úřad , adresa, částečně rozhodl o jeho žádosti dne , datum, rozhodnutím č. j. PÚ , Anonymizováno, 1, kterým stanovil, že původní žalobce není vlastníkem pozemku parc. č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, co do výměry 110 m2. Rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne , datum, , č. j. SPU , č. účtu, -PM , Anonymizováno, , bylo stanoveno, že původní žalobce není vlastníkem pozemku č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, co do výměry 8 036 m2, že má nárok na náhradu za tento odňatý pozemek, a ve výroku 3. rozhodl, že původní žalobce není vlastníkem pozemku parc. č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to bez nároku na náhradu, neboť ve vztahu k těmto pozemkům neprokázal, že je oprávněnou osobou podle zákona o půdě. Proti 3. výroku rozhodnutí pozemkového úřadu byla podána žaloba podle části V. o. s. ř., které Obvodní soud pro , adresa, vyhověl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , když určil, že původní žalobce není vlastníkem pozemků č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a jakožto oprávněné osobě mu má být za nevydané pozemky poskytnuta náhrada podle zákona o půdě; tento rozsudek potvrdil Městský soud v , jméno FO, rozsudkem č. j. , spisová značka, . Žalovaný ocenil pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na , částka, , podle znaleckého posudku zpracovaného na základě žádosti původního žalobce byl tento pozemek oceněn na , částka, . Původní žalobce požádal žalovaného o ocenění nevydaných pozemků parc. č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále také „nevydané pozemky“), v této žádosti informoval žalovaného, že pozemky je třeba ocenit jako stavební, když na ně takto nahlížel i Obvodní soud pro , adresa, a Městský soud v , jméno FO, . Žalovaný je však ocenil jako pozemky zemědělské na cenu , částka, . Podle původního žalobce se jednalo o nesprávné ocenění, neboť žalovaný nevzal v úvahu zejména charakter nevydaných pozemků ke dni přechodu na stát. K přechodu nevydaných pozemků na stát došlo za účelem výstavby opravny strojů pro , Anonymizováno, , již v roce 1949 byly zahrnuty do stavebního obvodu a bezprostředně po přechodu na stát byly skutečně zastavěny. Pozemky tak měly být oceněny jako pozemky určené k zastavění na území hl. m. , jméno FO, částkou , částka, /m2, přičemž se neměla uplatnit 60% srážka z důvodu stavební nesrostlosti, neboť městská část , adresa, byla stavebně srostlá s hl. m. , jméno FO, . Výše restitučního nároku tak činila , částka, . Podle žalobkyň postupoval žalovaný svévolně a liknavě, neboť od uplatnění restitučního nároku v roce 1992 o něm bylo částečně (o 110 m2 z PK 197) rozhodnuto v roce 2012, tj. po dvaceti letech, o další části (8 036 m2 z PK , Anonymizováno, a 47 000 m2 z PK , Anonymizováno, ) až v roce 2017, navíc dosud nebyl tento restituční nárok zcela vypořádán. Původní žalobce se účastnil několika veřejných nabídek o náhradní pozemky, avšak kvůli setrvávajícímu stanovisku žalovaného ohledně ceny nevydaných pozemků se původní žalobce neúčastnil veřejných nabídek za pozemky PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Nadto je nabídka náhradních pozemků nedostatečná a pozemky jsou nekvalitní. V souladu s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu jsou tak žalobkyně oprávněny domáhat se vydání náhradních pozemků, které nejsou zařazeny do veřejné nabídky pozemků, prostřednictvím podané žaloby. Žalobkyně se podanou žalobou domáhají uspokojení svého restitučního nároku pouze za nevydané pozemky PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Podle žalobkyň nebrání převodu náhradních pozemků na žalobkyni žádná zákonná překážka, u pozemků v k. ú. , adresa, navrhuje oddělení těch částí, které nejsou způsobilé k převodu, geometrickým plánem.2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Ve svých vyjádřeních potvrdil, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a svědčí jim restituční nárok. Nejsou však splněny podmínky pro výjimečný postup vypořádání restitučního nároku spočívající v nahrazení projevu vůle žalovaného, neboť žalovaný nepostupoval vůči žalobkyním ani jejich právnímu předchůdci liknavě či svévolně. K namítané kvalitě a kvantitě náhradních pozemků ve veřejných nabídkách uvedl, že vzhledem k tomu, že objem restitučních nároků činil původně 8,1 miliard Kč, z nichž zbývá vypořádat přibližně 400 milionů Kč, je zřejmé, že nabídky byly dostatečné. Původní žalobce se mohl veřejných nabídek účastnit v rámci celé České republiky, mohl tak svůj restituční nárok uspokojit způsobem předvídaným zákonem o půdě. Důsledek neúspěchu původního žalobce ve veřejných nabídkách vycházel z jeho neochoty se těchto nabídek v dostatečném počtu případů účastnit a nabídnout v případě konkrétního náhradního pozemku dostatečnou výši restitučního nároku, tedy vyšší než jiné oprávněné osoby. Žalovaný souhlasil s oceněním restitučního nároku za nevydaný pozemek č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve výši , částka, , nesouhlasil však s oceněním restitučního nároku žalobce ohledně nevydaných pozemků PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, tak, jak jej uvedl původní žalobce, tj. žalovaný za tyto pozemky eviduje restituční nárok ve výši , částka, . U těchto pozemků nebyly splněny předpoklady pro jejich ocenění jako pozemků stavebních: výměrem Krajského národního výboru v , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, jméno FO, /2, byl určen stavební obvod , právnická osoba, , adresa, , nevydané pozemky tedy sice byly zahrnuty do území stavebního obvodu, ale neexistovalo žádné územní či jiné rozhodnutí, které by je kvalifikovalo jako pozemky stavební. I kdyby soud dospěl k závěru, že pozemky č. PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, měly být oceněny jako stavební, nacházely se v době odnětí na území samostatné obce, která nebyla součástí hl. m. , jméno FO, , mezi územím hl. m. , adresa, se nacházela ještě samostatná obec , adresa, , mají tedy být oceněny cenou 20 Kč/m2 a má být aplikována 60% srážka za stavební nesrostlost. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyní vybrané náhradní pozemky jsou nepřevoditelné, ať už z důvodu zákonné překážky bránící převodu či z důvodu nevhodnosti jejich převodu.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a svědčí jim tak restituční nárok, který nabyly po svých právních předchůdcích paní , jméno FO, a , právnická osoba, . Mezi stranami tak zůstalo sporné zejména to, zda byl restituční nárok žalobkyň oceněn žalovaným správně, jaký byl charakter nevydaných pozemků v době jejich přechodu na stát, zda měly být oceněny jako stavební či nikoli a zda se při jejich ocenění měly uplatňovat srážky. Sporné bylo i to, zda jsou požadované náhradní pozemky