24 C 81/2024-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 97 253,34 Kč s příslušenstvím jako dluhu z poskytnutého úvěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 1. 2013 smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu ve výši 100 000 Kč, čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 15 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky osobních kreditních karet a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách a hradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby podle příslušného sazebníku. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřila nahlédnutím do dostupných registrů a na základě výpisů z účtu žalovaného. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splatných závazků, proto žalobkyně úvěr ke dni 19. 9. 2023 zesplatnila a následně od smlouvy odstoupila. Žalobkyně vyčíslila svou pohledávku za žalovaným tzv. historickým výpisem dne 27. 11. 2023, podle něhož žalovaný dluží k uvedenému dni na jistině úvěru částku 94 333,34 Kč, na úvěrových poplatcích částku 2 920 Kč a dále na příslušenství kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 14 201,65 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 076,592 Kč. Kromě toho požaduje žalobkyně po žalovaném i úrok 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 28. 11. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 28. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 23. 1. 2013 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě A karta s limitem ve výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty vydané k účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem stanoveným žalobkyní v Oznámení o úrokových sazbách v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, nejméně 100 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha obsahující výše cen a poplatků za poskytnuté služby, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně. Z přehledu poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě A karta, jenž byl přílohou uzavřené smlouvy, soud zjistil, že poplatek za správu a vedení účtu úvěrových zdrojů činil 59 Kč měsíčně, poplatek za zasílání jednoho výpisu z kreditní karty poštou činil 39 Kč měsíčně a za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky byl žalovaný povinen uhradit 500 Kč. Z Podmínek k osobním kreditním kartám soud zjistil, že podle čl. 5.1 písm. a) se za případ porušení považují jednotlivé případy porušení Smlouvy uvedené níže pod písmeny a) až d) a dále jiné závažné skutečnosti uvedené níže pod písm. e) až j), a to jestliže se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy; podle čl. 5.2 písm. a) nastane-li případ porušení nebo jiná závažná skutečnost, pak s přihlédnutím k jejich závažnosti je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy. Z oznámení žalobkyně o úrokových sazbách s platností od 1. 1. 2020 soud zjistil, že úroková sazba z úvěru ke kreditní kartě A karta činí 21,99 % p. a. Z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil obecné zásady podmínek žalobkyně ohledně uzavírání smluv o úvěru. Z potvrzení o vydání osobní kreditní karty ze dne 31. 1. 2013 soud zjistil, že žalovaný si od žalobkyně převzal kreditní kartu k účtu č. , č. účtu, .4. Z přehledu příjmů žalovaného soud zjistil, že mu na účet č. , č. účtu, zasílala , právnická osoba, mzdu, a to dne 10. 10. 2012 částku 62 899 Kč, dne 16. 11. 2012 částku 47 103 Kč a dne 11. 12. 2012 částku 45 716 Kč. Z výpisu z registru BRKI/NRKI soud zjistil, že žalovaný splácel ke dni 31. 12. 2012 úvěr ze stavebního spoření částkou 880 Kč měsíčně. Z výpisu výsledku aplikačního ratingu soud zjistil, že žádost žalovaného o úvěr ve výši 100 000 Kč byla schválena. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil jeho osobní údaje.5. Z dopisu žalobkyně žalovanému nadepsaného „Oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě“ ze dne 5. 9. 2023 a z kopie dodejky soud zjistil, že žalobkyně v důsledku porušení smlouvy žalovaným odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě.6. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 19. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku 94 274,34 Kč, za zaslání upomínek mu byla naúčtována částka 2 500 Kč a za zaslání výpisů ke kreditní kartě mu byl naúčtován poplatek 420 Kč. Z historického výpisu úvěru ze dne 27. 11. 2023 soud zjistil, že zůstatek úvěru činí 94 333,34 Kč, splatné úroky činí 14 201,65 Kč, pokuta z prodlení činí 3 076,92 Kč a úvěrové poplatky činí 2 920 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 2023 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 113 785,09 Kč do 27. 11. 2023.7. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu se smluveným úrokem a souvisejícími poplatky způsobem a ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Jelikož žalovaný neplnil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a písemně od smlouvy odstoupila. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu.8. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.9. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716). Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 365 věty první obchodního dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.10. Podle § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení.11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.12. Soud po posouzení skutkového stavu a v souladu se shora