4 C 326/2023-61 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 8. 2023 domáhala určení, že její odvolání z funkce ředitelky , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, , adresa, ) ze dne 22. 6. 2023 je neplatné. V odůvodnění žaloby uvedla, že pracovní poměr žalobkyně k žalované vznikl jejím jmenování do funkce ředitelky , Anonymizováno, , adresa, dne 22. 5. 2020. Dne 22. 6. 2023 žalobkyně obdržela do e-mailové schránky písemnost označenou jako „Listina o odvolání z funkce“, kterou měla být odvolána z funkce ředitelky , Anonymizováno, , adresa, a dále v ní byla vyzvána k tomu, aby předala agendu ředitele nejpozději do 8. 8. 2023. Dále se žalovaná v žalobě zabývala rozborem jednotlivých důvodů, které byly uvedeny v listině jako důvody pro odvolání. Žalobkyně má za to, že dodržovala veškeré povinnosti související s její funkcí, a proto je její odvolání z funkce ředitelky neplatné.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že popírá to, že odvolání žalobkyně z funkce ředitelky školky je neplatné pro dostatek důvodů. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně byla sice odvolána z funkce ředitelky, ale pracovní poměr žalované trval dále. Žalobkyně byla zařazena na pracovní místo učitelky , Anonymizováno, . Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně v době, kdy obdržela listinu o odvolání z funkce, nebyla již platně ředitelkou , Anonymizováno, , jelikož sama žalobkyně doručila dne 22. 6. 2023 v ranních hodinách do datové schránky žalované svoji rezignaci. Listina o odvolání ji byla zaslána ze strany žalovavé dne 22. 6. 2023 v odpolední hodinách. Žalobkyně pak dne 31. 7. 2023 z vlastní iniciativy ukončila pracovní poměr se žalovanou dohodou z důvodu jejího nastoupení na pozici ředitelky v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , adresa, . Dále se pak žalovaná vyjadřovala k jednotlivým důvodům, pro které byla žalobkyně odvolána z funkce.3. Soud neprováděl dokazování. Obě strany tvrdily a soud tyto skutečnosti považoval za nesporné, že žalobkyně byla dne 22. 5. 2020 jmenována Radou města , adresa, do funkce ředitelky příspěvkové organizace , Anonymizováno, , adresa, .4. Dle § 33 odst. 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky. Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu; nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího a) organizační složky státu vedoucí nadřízené organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu, e) příspěvkové organizace zřizovatel, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky policejní prezident.5. Dle § 166 odst. 2, 4 zákona č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem, b) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem, c) nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, d) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu, nebo d) organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.6. Soud se nejprve zabýval okruhem účastníků řízení, konkrétně pasivní věcnou legitimací. Dle ustálené judikatury Nejvyšší soudu, konkrétně rozsudku ze dne 15. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 854/2007 (publikovaného ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2008 pod číslem R 111/2008civ) v řízení o neplatnost odvolání zaměstnance z funkce, který byl do funkce jmenován podle zvláštních předpisů (tzv. vnější jmenování), jsou pasivně věcně legitimováni vedle sebe zaměstnavatel i subjekt, který zaměstnance odvolal z funkce. Je tedy třeba nejprve právně posoudit, zda žalobkyně byla do své funkce jmenována tzv. vnějším jmenováním. Žalobkyně zastávala funkci ředitelky mateřské školy. Jedná se o vedoucí pracovní místo, do nějž je osoba jmenována. Jde tedy o vznik pracovního poměru jmenování dle § 33 ZP. Na danou situaci je dle názoru soudu plně aplikovatelný § 33 odst. 4 ZP, podle něhož do vedoucí funkce jmenuje vhodného uchazeče osoba příslušná dle zvláštního zákona. Zvláštním zákon je v tomto případě školský zákon, konkrétně pak ustanovení § 166, ředitele příspěvkové organizace jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě vyhlášeného výběrového řízení. Zřizovatel je pak v pracovněprávních vztazích orgánem nadřízeným zaměstnavatele (příspěvkové organizace). Zřizovateli pak mimo jiné náleží za podmínek stanovených v § 166 odst. 4, 5, 6 školského zákona oprávnění odvolat ředitele příspěvkové organizace z funkce. Výkon práv zřizovatele však nelze směšovat s výkonem práv zaměstnavatele; zřizovatel se ani v rozsahu svých zákonných práv a povinností nestává zaměstnavatelem a ani v tomto rozsahu nevstupuje do práv a povinností zaměstnavatele. Přestože na základě jeho „vnějšího“ jmenování vzniká (popřípadě se mění) pracovní poměr mezi zaměstnancem a školou, a i když odvoláním ředitele školské právnické osoby z funkce dochází k suspenzi pracovního závazku ohledně uvedeného druhu práce (srov. § 65odst. 3 zák. práce), nevzniká mezi zřizovatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, a zřizovatel se ani nestává („třetím“) účastníkem pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a školskou právnickou osobou (srov. viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 854/2007). Žalobkyně vykonávala vedoucí funkci ředitelky školy v příspěvkové organizaci , právnická osoba, , jejímž zřizovatelem je město , adresa, . Žalobkyně byla do funkce jmenována dne 22. 5. 2020 v souladu s § 166 odst. 2 školského zákona, tedy Radou města , adresa, , tj. zřizovatelem příspěvkové organizace. Soud tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně byla do vedoucí pozice ředitelky MŠ jmenována způsobem tzv. vnějšího jmenování a závěry výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu dopadají na posuzovaný případ naprosto přiléhavě. Soud doplňuje, že výše uvedené rozhodnutí bylo sice vydáno v případě souzeném v režimu původního zákoníku práce, zákona č. 65/1965 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2006, je však použitelné také za účinnosti současné úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. 21 Cdo 580/2012.7. Žalobkyně se určovací žalobou domáhala určení, zda tu právní vztah je či není. V těchto sporech obecně dle ustálené judikatury svědčí pasivní legitimace tomu, kdo je účastníkem právního vztahu, o který v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srov viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001). Na toto pak navazuje výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 8. 2008, sp. zn. 854/2007, podle kterého je vznik a zánik funkce ředitele školské příspěvkové organizace možný pouze v součinnosti zaměstnavatele a zřizovatele. Je tedy nezbytně nutné, aby na straně žalované vystupovaly oba tyto subjekty a žalobkyně oba tyto subjekty v žalobě označila. Pasivně legitimován v tomto sporu bylo jak město , adresa, jako zřizovatel příspěvkové organizace , Anonymizováno, , adresa, , tak samotná , právnická osoba, jako zaměstnavatel žalobkyně. Vzhledem k tomu, že výrok rozhodnutí je dle § 159 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) závazný pouze pro účastníky řízení (inter partes), je pak zcela logické, že je třeba, aby účastníkem řízení byly oba subjekty současně. V opačném případě by případné rozhodnutí o neplatnosti odvolání žalobkyně z fu