11 C 48/2025-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 352 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 22. 5. 2021 přešel nájem na žalovaného, jehož předmětem byla bytová jednotka č. , hodnota, o velikosti 1+1 v domě č. p. , adresa, (dále jen předmět nájmu). Žalovanému byla doručena výpověď z nájmu pro neplacení nájemného dne 26. 11. 2024. Předmět nájmu měl být vyklizen do 25. 12. 2024, ale do tohoto data nebyl vyklizen. Od 27. 11. 2024 užíval žalovaný předmět nájmu neoprávněně. Žalobce požaduje úhradu nájemného ve výši 31 108 Kč za období od 1. 7. 2024 do 26. 11. 2024. Žalobce dále požaduje bezdůvodné obohacení za užívání předmětu nájmu ve výši 7 244 Kč (ve výši nájmu za období od 27. 11. 2024 do 30. 11. 2024 (4 x 213 Kč) a za prosinec 2024 ve výši 6 392 Kč). Celková částka dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení tak činí 38 352 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalobce následně vzal žalobu zpět ohledně částky 5 355 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 1. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nedostavil a neomluvil se. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 10. 2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a , jméno FO, , r. č. , RČ, (dále jen nájemce). Žalobce se ve smlouvě zavázal přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání nájemci. Podle článku 1 smlouvy o nájmu je předmětem nájmu bytová jednotka č. , hodnota, o velikosti 1+1 v domě č. p. , adresa, , (dále jen předmět nájmu). Podle čl. 5 je nájemné splatné nejpozději do posledního dne příslušného platebního období. Pronajímatel je povinen vyúčtovat nájemci úhrady za služby placené zálohově v předepsaných lhůtách. Podle čl. 3 byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Z evidenčního listu nájemného soud zjistil, že od 1. 7. 2023 činilo měsíční nájemné 5 839 Kč (včetně záloh na služby ve výši 614 Kč) a od 1. 7. 2024 činilo měsíční nájemné 6 392 Kč (včetně záloh na služby ve výši 614 Kč).4. Z protokolu o vyúčtování služeb ze dne 26. 2. 2024 za období od 2023/1-2023/12 soud zjistil, že přeplatek na službách za toto období činí 3 591,15 Kč. Z protokolu o vyúčtování služeb ze dne 24. 3. 2025 za období od 2024/1-2024/12 soud zjistil, že přeplatek na službách za toto období činí 5 355,44 Kč.5. Z dopisu ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce vzal na vědomí přechod nájmu z , jméno FO, na žalobce ke dni 22. 5. 2021. Z výpovědi ze dne 18. 11. 2024 soud zjistil, že žalobce vypověděl nájem předmětného bytu z důvodu porušování povinností nájemce, a to bez výpovědní doby. Byt měl být předán do 1 měsíce od skončení nájmu. Z výzvy k vyklizení a předání bytu ze dne 2. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu do 10 dnů od převzetí výzvy. Z upomínky ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě nájemného ve výši 5 839 Kč do 5. 4. 2024. Z výzvy ze dne 30. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 19 705,44 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Z výpočtu úroků z prodlení soud zjistil způsob výpočtu úroku z prodlení.6. Z výpisů plateb za byt soud zjistil výši nájemného a záloh na služby a výši úhrad žalovaným. Nedoplatek činil 32 997 Kč.7. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s , jméno FO, nájemní smlouvu. Po smrti , jméno FO, přešel nájem na žalovaného. Žalobce se zavázal přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání žalovanému. Žalovaný se zavázal mimo jiné platit měsíční nájemné, zálohy na služby a cenu služeb. Žalovaný nezaplatil nájemné ve výši 31 108 Kč. Žalovaný užíval předmětný byt i po skončení nájmu a žalobce tak požaduje úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 7 244 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 30. 10. 2024. Žalobce dne 24. 3. 2025 vyúčtoval skutečnou cenu služeb za rok 2024 ve výši 2 012,56 Kč a zálohy činily 7 368 Kč, čímž vznikl přeplatek ve výši 5 355,44 Kč, který žalobce započetl na dlužnou částku.8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se nájemní smlouvu pronajímatel zavazuje přenechat předmět nájmu nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné.9. Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, pak se jedná nájem bytu a nájem domu. Podle 2236 o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, které služby spojené s užíváním bytu zajistí pronajímatel a které nájemce. Podle § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2247 odst. 4 o. z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.10. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.13. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o nájmu bytu podle výše uvedených zákonných ustanovení. Žalobce prokázal, že splnil svoji smluvní povinnost a odevzdal žalovanému předmět nájmu k dočasnému užívání. Žalovaný ovšem nesplnil svůj závazek uhradit sjednané nájemné. Žalovaný tak dluží na nájemném částku 25 753 Kč (po zápočtu přeplatku) a na bezdůvodném obohacení částku 7 244 Kč. Jelikož žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by na dlužné částky plnil, soud žalobě vyhověl ohledně částky 32 997 Kč a úroku z prodlení z jednotlivých částek nájemného ode dne jejich splatnosti; vše podle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody.14. Soud zastavil řízení podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. ohledně částky 5 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 355 Kč za období: od 1. 8. 2025 do zaplacení, protože žalobce vzal v uvedeném rozsahu žalobu zpět.15. Soud žalobu částečně zamítl z důvodu, že se žalobce domáhal zaplacení záloh na služby, ačkoliv již bylo provedeno vyúčtování skutečné ceny služeb. V takovém případě se může žalobce domáhat již pouze skutečné ceny služeb (v této věci ovšem vznikl přeplatek). „Z podstaty vzájemného vztahu záloh na služby poskytované s užíváním bytu na straně jedné a vyrovnávání úplaty za služby po jejich konečném vyúčtování na straně druhé vyplývá, že nemohou obstát vedle sebe. Je proto vyloučené domáhat se placení záloh, byla-li již stanovena konkrétní výše úplaty.“ (Krajský soud v Hradci Králové ze dne: 12. 02. 2003 Sp. zn. / Č.j.: 17Co 398/2001). Z tohoto důvodu tak soud zamítl žalobu ohledně úroků z prodlení za období od 1. 5. 2025, neboť do 30. 4. 2025 měl žalobce provést vyúčtování skutečných nákladů na služby za rok 2024. Žalobce tak má nárok na úrok z prodlení z předmětných záloh pouze za období do 30. 4. 2025.16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci (který byl neúspěšný pouze v nepatrné části ohledně zamítnutí části úroku z prodlení; zastavení řízen