Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 406 Kč s příslušenstvím z titulu písemného uznání dluhu, jež bylo součástí splátkové dohody uzavřené účastníky dne 3. 11. 2025. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 15 400 Kč vůči žalobci co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře. Důvodem vzniku dluhu bylo neuhrazené nájemné za měsíce září a říjen 2025 ve výši 2 x 7 500 Kč a neuhrazené zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši 2 x 200 Kč za téže období; tyto úhrady byl žalovaný povinen platit na základě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání, uzavřené účastníky dne 13. 2. 2025 s účinností od 1. 3. 2025, ve znění dodatku č. 1 k této smlouvě, jíž žalobce pronajal žalovanému nebytový prostor č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v objektu č.p. , adresa, , který je situován na pozemku č. , hodnota, , zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Na uznanou částku žalobce ke dni 30. 4. 2026 započetl přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2025 ve výši 994 Kč. Dne 20. 2. 2026 odeslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřené účastníky dne 13. 2. 2025 soud zjistil, že předmětem nájmu byl nebytový prostor č. , Anonymizováno, v objektu č.p. , adresa, , nacházející se na pozemku č. , hodnota, , zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , za nějž se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 90 000 Kč ročně a zálohy na plnění spojená s užíváním předmětu nájmu v roční výši 2 400 Kč, přičemž nájemné i zálohy jsou splatné měsíčně ve výši 1/12 roční částky vždy do posledního dne příslušného měsíce, a že tato smlouva se uzavírá s účinností od 1. 3. 2025 na dobu 5 let; přílohou smlouvy bylo schéma půdorysu pronajímaných prostor a seznam jejich vybavení. Z dodatku č. , hodnota, k uvedené nájemní smlouvě uzavřeného účastníky dne 31. 10. 2025 soud zjistil, že délka trvání nájemní smlouvy se mění tak, že trvá do 31. 10. 2025. Z protokolu o vyúčtování služeb za období 2025/01-2025/12 soud zjistil, že evidované období zahrnuje měsíce březen až říjen, celkové náklady činily 605,96 Kč, výše zaplacených záloh činila 1 600 Kč a přeplatek činil 994 Kč.4. Z uznání dluhu a dohody o jeho plnění ve splátkách ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše, tj. dlužné nájemné za září a říjen 2025 ve výši 2 x 7 500 Kč a dlužné zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru také za září a říjen 2025 ve výši 2 x 200 Kč, celkem 15 400 Kč, a zavázal se jej splácet v 16 měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, přičemž poslední splátka činí 400 Kč; datum splatnosti každé splátky je do posledního dne daného kalendářního měsíce, za který je splátka splatná, počínaje měsícem prosinec 2025; nejpozději je žalovaný povinen uhradil celý dluh 31. 3. 2027. Z čl. III. odst. 7 dohody vyplývá, že v případě nedodržení úhrady kterékoli ze sjednaných splátek dluhu ve sjednané výši nebo termínu splatnosti ztrácí dlužník výhodu splátek a celý zbytek dluhu se stává dnem následujícím po dni splatnosti neuhrazené splátky splatným. Z e-mailové upomínky ze dne 23. 1. 2026, odeslané na adresu , e-mail, , soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že v prosinci 2025 neuhradil dohodnutou splátku ve výši 1 000 Kč, a vyzval jej, aby tuto splátku zaplatil do 31. 1. 2026 spolu se splátkou za leden 2026. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2026 a z kopie doručenek soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 15 400 Kč do 10 dnů ode dne doručení této výzvy.5. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu i výše svůj dluh na nájemném a zálohách na služby spojené s užíváním nebytového prostoru určeného k podnikání za září a říjen 2025 v celkové výši 15 400 Kč, vzniklý na základě smlouvy ze dne 13. 2. 2025, ve znění jejího dodatku, a zavázal se tento svůj dluh uhradit v 16 měsíčních splátkách po 1 000 Kč s tím, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky dojde ke zesplatnění zbytku dluhu ke dni následujícímu po dni splatnosti nezaplacené splátky. V rámci ročního vyúčtování záloh na služby za rok 2025 vyúčtoval žalobce náklady spojené s užíváním předmětného nebytového prostoru a přeplatek ve výši 994 Kč započetl na žalovaným uznaný dluh.6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Ze zjištěného skutkového stavu a na základě uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše. Důvodem uznání dluhu žalovaným bylo neuhrazené nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru z nájemní smlouvy ze dne 13. 2. 2025, ve znění jejího dodatku ze dne 31. 10. 2025, za měsíce září a říjen 2025 v celkové výši 15 400 Kč, přičemž tyto platby byly splatné k poslednímu dni příslušného měsíce ve výši 1/12 roční výše nájemného a záloh na služby. V souladu s citovaným zákonným ustanovením tak platí domněnka, že dluh v době jeho uznání trval. Jelikož žalovaný neuhradil žádnou splátku, došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni následujícímu po dni splatnosti nezaplacené splátky. Po provedení vyúčtování záloh za rok 2025 byl zjištěn přeplatek ve výši 994 Kč, který žalobce započetl na splatný uznaný dluh ve výši 15 400 Kč, tj. dlužná částka poté činila 14 406 Kč. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a nedoložil, že neuhrazenou část dluhu ve výši 14 406 Kč uhradil nebo že dluh zanikl jinak. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci z titulu uznání dluhu tuto dosud neuhrazenou částku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek uznaného dluhu, náleží žalobci i úrok z prodlení, a to v kapitalizované výši 514,31 Kč ze splátky uznaného nájemného a záloh ve výši 7 700 Kč za měsíc září 2025 za období od 1. 10. 2025 do 30. 4. 2026, kdy žalobce započetl na tento dluh přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2025 ve výši 994 Kč, dále úrok z prodlení ze zbývající části této neuhrazené splátky nájemného a záloh na služby ve výši 6 706 Kč za období od 1. 5. 2026 do zaplacení a úrok z prodlení z neuhrazené splátky nájemného a záloh na služby za měsíc říjen 2025 ve výši 7 700 Kč za období od 1. 11. 2025 do zaplacení, a to vše ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.10. O náhradě nákladů řízení zcela úspěšného žalobce rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení nezastoupeného žalobce představuje náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrada podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných žalobcem v tomto řízení podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, návrh ve věci samé), tj. celkem částka 1 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod.