Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 88 725,20 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 25. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 25 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 26 847 Kč splatit v 78 týdenních splátkách po 665 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 617 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 730 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena předložených dokumentů, konkrétně z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když poslední splátku uhradil dne 29. 1. 2024 (celkem uhradil 18 500 Kč). Kromě úroku z dlužné jistiny vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovaným evidovala dlužnou částku 45 042 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 19 364,63 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 13 177,37 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 111,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 290,67 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.2. Právní předchůdkyně s žalovaným dále uzavřela dne 30. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 26 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 30 747 Kč splatit v 78 týdenních splátkách po 728 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 402 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 959 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena předložených dokumentů, konkrétně z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když poslední splátku uhradil dne 29. 1. 2024 (celkem uhradil 25 000 Kč). Kromě úroku z dlužné jistiny vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovaným evidovala dlužnou částku 43 683,20 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 18 238,87 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 12 444,33 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 285,28 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 519,24 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.3. Dne 21. 10. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem. Za období od postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn v předžalobní výzvě zaslané právním zástupcem žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu o sdělení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím sdělených informací, které dále ověřila i z insolvenčního rejstříku. Z předložené pracovní smlouvy a z výplatních pásek právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný pracuje jako velitel ostrahy a jeho měsíční příjem činí 30 473 Kč, resp. 30 255 Kč. Výdaje žalovaného byly zjištěny z nájemní smlouvy. Právní předchůdkyně proto uzavřela smlouvu s přesvědčením, že žalovaný je schopen splácet. Přitom vycházela z principu presumpce poctivosti, když žalovaný správnost údajů potvrdil podpisem. Výslovně je odkazováno na judikaturu Krajského soudu v Českých Budějovicích, podle níž by mělo postačovat, že věřitel měl při uzavření smlouvy k dispozici relevantní doklady a ověřil z nich úvěruschopnost, aniž by bylo nutné pořizovat jejich kopie či provádět nadstandardní prověřování.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 19 617 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 730 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 51 847 Kč v 78 týdenních splátkách s tím, že prvních 77 splátek bylo po 665 Kč a poslední 78. splátka činila 642 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že část úvěru bude použita na refinancování dřívějšího úvěru č. , hodnota, , který činí 11 332 Kč, a proto žalovanému bude vyplaceno 13 678 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 3. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 26 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 20 402 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 959 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 56 747 Kč v 78 týdenních splátkách s tím, že prvních 77 splátek bylo po 728 Kč a poslední 78. splátka činila 691 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že část úvěru bude použita na refinancování dřívějšího úvěru č. , hodnota, , který činí 7 085 Kč, a proto žalovanému bude vyplaceno 18 915 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.7. V zákaznické kartě ze dne 25. 5. 2023 je k osobě žalovaného vyplněno, že je svobodný, žije na ubytovně, má středoškolské vzdělání, vlastní 1 automobil, má jednu vyživovací povinnost a jeho příjmy pochází ze zaměstnání na pozici velitel ostrahy u zaměstnavatele , právnická osoba, Účelem úvěru je refinancování. V příjmech je uveden čistý příjem ve výši 30 473 Kč. Příjmy byly ověřeny ze tří výplatních pásek a z pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 2 000 Kč a dále je uvedeno, že na interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně platí 6 015 Kč.8. V zákaznické kartě ze dne 30. 3. 2023 je k osobě žalovaného vyplněno, že je svobodný, žije na ubytovně, má středoškolské vzdělání, vlastní , právnická osoba, , má jednu vyživovací povinnost a jeho příjmy pochází ze zaměstnání na pozici velitel ostrahy u zaměstnavatele , právnická osoba, Účelem úvěru je refinancování. V příjmech je uveden čistý příjem ve výši 30 255 Kč. Příjmy byly ověřeny ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 5 000 Kč a dále je uvedeno, že na interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně platí 8 298 Kč.9. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2022, uzavřené mezi žalovaným a panem , právnická osoba, , soud zjistil, že předmětem smluvního vztahu je užívání bytu v ubytovně na adrese , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč měsíčně.10. Z pracovní smlouvy ze dne 11. 7. 2017, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , soud zjistil, že žalovaný se zavázal pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici velitele ostrahy na pracovišti , právnická osoba, . Mzda žalovaného byla určena samostatným mzdovým výměrem.11. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla za prosinec 2022 vyplacena mzda 31 499 Kč, za leden 2023 mzda 30 502 Kč, za únor 2023 mzda 30 008 Kč, za březen 2023 mzda 30 908 Kč a za duben 2023 mzda 31 008 Kč.12. Z tabulek umoření ze dne 23. 10. 2025 ke smlouvám č. , hodnota, a , Anonymizováno, je zřejmá výše čerpaných úvěrů, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém byly splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů.13. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 21. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni, jak vyplývá z přílohy č. 1 smlouvy, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, a dále potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 27. 10. 2025. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze 21. 10. 2025, jenž byl odeslán dle podacího lístku dne 21. 11. 2025, a obsahoval dále výzvu k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení a informace o zpracování osobních údajů.14. Předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026, která byla dle podacího lístku podána k přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 102 248,96 Kč ve lhůtě do 31. 1. 2026.15. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný jako spotřebitel spolu uzavřeli smlouvy, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky. Na základě smluv ze dne 25. 5. 2023 a 30. 3. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, resp. 26 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté částky vrátit společně s úrokem a dalšími poplatky v týdenních splátkách. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a z nájemní smlouvy, pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný oba závazky splnil pouze částečně, kdy na smlouvu ze dne 25. 5. 2023 uhradil 18 500 Kč a na smlouvu ze dne 30. 3. 2023 uhradil 25 000 Kč. Obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou.16. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalobkyně vycházela nejen z tvrzení žalovaného, ale i z doložených a prokázaných příjmů a výdajů na bydlení, které běžně představují nejvýraznější měsíční výdaj. Žalovaný nadto své závazky průběžně hradil po dobu delší než půl roku. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, smluvního úroku, zákonných úroků z prodlení a poplatků. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila svoji pohledávku žalobkyni. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zbývající dluh právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného. Dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné částky ve výši 88 725,20 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a dále zákonných úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 099,56 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 550 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 725,20 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 8. 2026 částka 450,34 Kč představující požadovanou jednu polovinu z náhrady za 51 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za požadovanou jednu polovinu ztráty času v trvání 3 × 30 minut v částce 225 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 115,34 Kč ve výši 4 434,22 Kč.