Okresní soud v Jihlavě 4 C 98/2026-33 – Smlouva pracovní
Okresní soud v Jihlavě · 17. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 99 750,82 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 99 750,82 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 21. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 20 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 28 285 Kč splatit v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena předložených dokumentů, konkrétně z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když poslední splátku uhradil dne 15. 3. 2024 (celkem uhradil 19 800 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovaným evidovala dlužnou částku 27 681,54 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 12 919,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 761,76 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 227,31 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 670,15 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.2. Právní předchůdkyně s žalovaným dále uzavřela dne 27. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 20 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 24 690 Kč splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 483 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 220 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 108 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena předložených dokumentů, konkrétně z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když poslední splátku uhradil dne 15. 3. 2024 (celkem uhradil 18 000 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovaným evidovala dlužnou částku 26 341,24 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 13 622,32 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12 718,92 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 606,63 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 026,32 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.3. Právní předchůdkyně s žalovaným nakonec uzavřela dne 26. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 20 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 25 274 Kč splatit v 24 měsíčních splátkách po 1 887 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 432 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena předložených dokumentů, konkrétně z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když poslední splátku uhradil dne 15. 3. 2024 (celkem uhradil 8 500 Kč). Kromě úroku z dlužné jistiny vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovaným evidovala dlužnou částku 45 728,04 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 16 489,81 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 19 238,23 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 543,17 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 813,50 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.4. Dne 21. 10. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem. Za období od postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn v předžalobní výzvě zaslané právním zástupcem žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu o sdělení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím sdělených informací, které dále ověřila i z insolvenčního rejstříku. Z předložené pracovní smlouvy a z výplatních pásek právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný pracuje jako skladník a jeho měsíční příjem činí 25 470Kč, resp. 23 813 Kč. Právní předchůdkyně proto uzavřela smlouvu s přesvědčením, že žalovaný je schopen splácet. Přitom vycházela z principu presumpce poctivosti, když žalovaný správnost údajů potvrdil podpisem. Výslovně je odkazováno na judikaturu Krajského soudu v Českých Budějovicích, podle níž by mělo postačovat, že věřitel měl při uzavření smlouvy k dispozici relevantní doklady a ověřil z nich úvěruschopnost, aniž by bylo nutné pořizovat jejich kopie či provádět nadstandardní prověřování.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 1. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 48 285 Kč v 21 měsíčních splátkách s tím, že prvních 20 splátek bylo po 2 300 Kč a poslední 21. splátka činila 2 285 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 2. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 16 220 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 108 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 44 690 Kč v 18 měsíčních splátkách s tím, že prvních 17 splátek bylo po 2 483 Kč a poslední 18. splátka činila 2 479 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 5. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 19 432 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 45 274 Kč ve 24 měsíčních splátkách s tím, že prvních 23 splátek bylo po 1 887 Kč a poslední 24. splátka činila 1 873 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. Z dokumentu nazvaného „zařazení zákazníka do pojistného programu“ ze dne 21. 1. 2023 soud zjistil, že žalovaný podpisem tohoto formuláře přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě. Žalovaný výslovně prohlásil, že není v pracovní neschopnosti.10. V zákaznické kartě ze dne 21. 1. 2023 je k osobě žalovaného vyplněno, že je rozvedený, žije jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost a jeho příjmy pochází ze zaměstnání na pozici skladník u zaměstnavatele , právnická osoba, Účelem úvěru je vybavení domácnosti. V příjmech je uveden čistý měsíční příjem ve výši 23 813 Kč. Příjmy byly ověřeny z výplatních pásek za listopad a prosinec 2022 a z pracovní smlouvy. Měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 4 000 Kč.11. V zákaznické kartě ze dne 23. 2. 2023 je k osobě žalovaného vyplněno, že je rozvedený, žije jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost a jeho příjmy pochází ze zaměstnání na pozici skladník u zaměstnavatele , právnická osoba, Účelem úvěru je vybavení domácnosti. V příjmech je uveden čistý měsíční příjem ve výši 23 813 Kč. Příjmy byly ověřeny z výplatních pásek a z pracovní smlouvy. Měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 4 000 Kč a dále je uvedeno, že na interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně platí 2 300 Kč.12. V zákaznické kartě ze dne 26. 5. 2023 je k osobě žalovaného vyplněno, že je rozvedený, žije jako nájemník, má učňovské vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti a jeho příjmy pochází ze zaměstnání na pozici skladník u zaměstnavatele , právnická osoba, Účelem úvěru je vybavení domácnosti. V příjmech je uveden čistý měsíční příjem ve výši 25 470 Kč. Příjmy byly ověřeny z výplatních pásek za březen a duben 2023 a z pracovní smlouvy. Měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 4 000 Kč a dále je uvedeno, že na interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně platí 4 783 Kč.13. Z pracovní smlouvy ze dne 17. 1. 2022, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , soud zjistil, že žalovaný se zavázal pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici skladníka a sanitáře odběrového centra krevní plazmy. Mzda žalovaného byla určena samostatným mzdovým výměrem.14. Z výplatní pásky za prosinec 2022 soud zjistil, že zaměstnavatel vyplatil žalovanému mzdu 23 897 Kč. Z této výplatní pásky soud dále zjistil, že byly provedeny dvě srážky ze mzdy po 2 203 Kč, kdy v rámci přednostní exekuce žalovaný dlužil 78 975 Kč a v rámci nepřednostní exekuce dlužil 58 129 Kč. Z výplatní pásky za leden 2023 soud zjistil, že zaměstnavatel vyplatil žalovanému mzdu 25 269 Kč. Z této výplatní pásky soud dále zjistil, že byly provedeny dvě srážky ze mzdy po 1 526 Kč, kdy v rámci přednostní exekuce žalovaný dlužil 77 449 Kč a v rámci nepřednostní exekuce dlužil 56 603 Kč.15. Z tabulek umoření ze dne 23. 10. 2025 ke smlouvám č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, je zřejmá výše čerpaných úvěrů, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém byly splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů.16. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 21. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni, jak vyplývá z přílohy č. , hodnota, smlouvy, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, a dále potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 27. 10. 2025. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze 21. 10. 2025, jenž byl dle podacího lístku odeslán dne 21. 11. 2025, a obsahoval dále výzvu k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení a informace o zpracování osobních údajů.17. Předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026, která byla dle podacího lístku podána k přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 113 229,97 Kč ve lhůtě do 31. 1. 2026.18. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný jako spotřebitel spolu uzavřeli smlouvy, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky. Na základě smluv ze dne 21. 1. 2023, 27. 2. 2023 a 26. 5. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč (3 x 20 000 Kč), a žalovaný se zavázal poskytnuté částky vrátit společně s úrokem a dalšími poplatky v měsíčních splátkách. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného, z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Žalovaný všechny tři závazky splnil pouze částečně, kdy na smlouvu ze dne 21. 1. 2023 uhradil 19 800 Kč, na smlouvu ze dne 27. 2. 2023 uhradil 18 000 Kč a na smlouvu ze dne 26. 5. 2023 uhradil 8 500 Kč. Všechny pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou.19. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.24. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.25. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání vystupoval jako spotřebitel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nevěnovala dostatečnou pozornost výdajové stránce žalovaného. Žalovaný deklaroval měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč, což neodpovídalo běžným životním nákladům v době uzavírání předmětných smluv. Za této situace měla právní předchůdkyně žalobkyně postupovat obezřetněji, vyžádat si od žalovaného další informace a zejména podklady umožňující ověření pravdivosti jeho tvrzení. Nelze rovněž přehlédnout, že žalovaný uzavřel tři úvěrové smlouvy v krátkém časovém období, což svědčí o postupném nárůstu jeho dluhového zatížení a současně nasvědčuje tomu, že již nebyl schopen dostát svým stávajícím závazkům. Soud dále poukazuje na skutečnost, že z předložených výplatních pásek vyplývají srážky ze mzdy prováděné v souvislosti s exekučním řízením. I tato okolnost podporuje závěr, že se žalovaný nacházel v dluhové spirále, kterou se pokoušel řešit sjednáváním dalších úvěrů.26. S ohledem na výše uvedené proto soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvní pokutě, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí byly postoupeny pohledávky za žalovaným, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč a žalovaný uhradil celkem 46 300 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou absolutně neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil.27. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) a stanoví soukromoprávní sankci poskytovateli úvěru spočívající v tom, že jeho nárok se omezuje výlučně na vrácení nesplacené jistiny úvěru bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě, která se odvíjí od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve okamžikem prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná výzva věřitele k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru tak prodlení dlužníka nezakládá. Splatnost jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel nemůže dostat do prodlení.28. Žalovaný v projednávané věci zůstal zcela procesně pasivní a jednání se nezúčastnil; soud proto neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jeho aktuálních možnostech plnění. Za této situace soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určil lhůtu k plnění (vrácení poskytnuté jistiny) v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou jak z hlediska možností žalovaného, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně.29. Zbývající část žaloby ohledně požadované zbylé částky s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl.30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení z větší části úspěšnější, náležela by mu tedy poměrná část náhrady nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že se mu nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.