13 C 122/2020-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a z částky [částka] ([částka] + [částka]) ode dne [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] (č. elektroměru [číslo], č. odběrného místa [číslo]) elektrickou energii v období od [datum] do [datum] v celkovém množství [anonymizováno], [číslo] MWh, za což mu byla vystavena faktura [variabilní symbol], se stanoveným dnem splatnosti k [datum] znějící na částku [částka], na kterou žalovaný ničeho neuhradil, a za shodné období doplňková faktura, se stanovenou splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka], dále v období od [datum] do [datum] v množství 0, [číslo] MWh, za což mu byla vystavena faktura [variabilní symbol] se stanoveným dnem splatnosti k [datum] znějící na částku [částka], na kterou žalovaný ničeho neuhradil, a dále za shodné období doplňková faktura se stanovenou splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka]. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovanému odeslala upomínku k uhrazení dlužné částky, vystavenou dne [datum], za což nárokuje vyúčtovaný poplatek ve výši [částka]. 2. Žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný, soud proto na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, podepsané oběma účastníky, ze dne [datum] dodávala žalobkyně žalovanému do odběrného místa na adrese shora ve výše uvedených obdobích elektrickou energii. Dodávka komodity byla následně žalovanému vyúčtována fakturami, specifikovanými shora, a to v souladu s platnými ceníky. Korespondenční adresa žalovaného se shodovala s adresou odběrného místa. Na žalovaným uvedenou korespondenční adresu právní zástupce žalobkyně následně odeslal předžalobní upomínku. 3. Smluvní vztah účastníků se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012, občanský zákoník (platný ode dne 1. 1. 2014, dále jen o.z.) o kupní smlouvě a zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, kdy podle § 28 odst. 1 písm. b) má zákazník právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Podle ustanovení § 28 odst. 2 odst. g) je zákazník ovšem také povinen podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu a podle odst. 2 písm. j)) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou jsou upraveny v § 50 zákona. Ohledně smlouvy o dodávce elektřiny stanoví v odst. 1, že touto se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Ohledně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pak v odst. 2, že touto smlouvou se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Zvlášť řeší dále zákon v odst. 3 smlouvu o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Současně jsou u každého typu smlouvy stanoveny zákonem požadované podstatné náležitosti smlouvy. Cena je stanovována od 1. 1. 2002 v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 písm. d) citovaného zákona Energetickým regulačním úřadem. Prováděcí vyhláškou ERÚ č. 408/2015 Sb. je upraven postup při vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb. 4. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o odběru elektrické energie. Elektrická energie byla žalovanému za shora uvedené období dodávána a řádně vyúčtována shora uvedenými fakturami. Žalobce při fakturaci nepřekročil maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou elektřiny a plynu pro dané období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaný kupní cenu za odběr elektřiny nezaplatil ani vyúčtován nikterak nereklamoval, je proto povinen žalobci kupní cenu uhradit. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na úhradu poplatku za odeslání upomínky ve výši [částka], soud tento bez dalšího nepřiznal, když jakékoliv odeslání doloženo nebylo. 5. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný ode dne 1.1.2014). Výši úroků z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Protože doručení ani odeslání vyúčtování nebylo ani v jednom případě prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobkyni právo na úroky z prodlení z žalované částky až v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky dne [datum] právním zástupcem žalobkyně. Ačkoliv nebylo„ dojítí“ zásilky prokázáno (§ 573 o.z. se proto neuplatní) lze dle standardního způsobu doručování reálně předpokládat, že žalovaný měl minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. [datum]. Následujícího dne mohl žalovaný plnit, a pokud tak neučinil, dostal se dnem dalším, tj. [datum], s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky proto soud za období předcházející zamítl. 6. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 7. Ohledně náhrady nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. 8. Předmětem řízení byla částka [částka] s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobce požadoval úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni [datum] (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08). Předmětem řízení tak byla celkem částka [částka] ([částka] jistina + [částka] zákonné úroky z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem [částka] ([částka] jistina a [částka] zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z [anonymizováno] a žalovaný z [anonymizováno], žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]). 9. Protože se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, k