15 C 192/2021-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 13. 8. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 220 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 69 Kč za dobu od 5. 12. 2020 do 13. 8. 2021, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistného smlouvy, jejímž předmětem byla odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zam., sjednané písemnou formou, a to podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 25. 8. 2018, s dohodnutou výší pojistného 2 240 Kč, když pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojištění zaniklo ke dni 4. 12. 2020 pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil předepsané a splatné pojistné od 25. 8. 2020 do 4. 12. 2020, žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, úhradu poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odesláním upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a úhradu poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne 18. 8. 2021 vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 6. 10. 2021, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. 4 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na 8. 12. 2021 písemně omluvila, přičemž souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 18. 11. 2021 fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), avšak k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 5 Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne 24. 8. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným písemně uzavřena Pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli – [anonymizováno] [číslo] s dohodnutým počátkem pojištění od 25. 8. 2018 a dobou pojištění na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno na částku 2 240 Kč za pojistné období, když pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Listinou označenou jako Ukončení pojistné smlouvy ze dne 16. 12. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 3. 12. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně dále k důkazu předložila listinu označenou jako Upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne 14. 10. 2020, listinu označenou jako Pokus o smír ze dne 11. 1. 2021, Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění a přehled inkasní bilance ze dne 17. 6. 2021. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle ust. § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7 Podle ust. § 2774 odst. 2 o. z. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1811 a násl. o. z. 8 V daném případě účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu. Ve smlouvě dohodli pojistné, které měl žalovaný hradit po dobu trvání pojistné smlouvy pravidelnými platbami ve výši 2 240 Kč ročně. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradil pojistné za období od 25. 8. 2020 do 4. 12. 2020. Žalobkyní vyčíslený dluh na pojistném nepřesahuje poměrnou část běžného pojistného za prodlení se zaplacením dlužného pojistného v uvedeném období. 9 Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení poplatku za upomínání žalovaného v celkové výši 600 Kč, a to za dvě prokazatelně zaslané upomínky na dlužné pojistné, žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by žalovaného jako spotřebitele před podpisem pojistné smlouvy seznámila se sazebníkem administrativních poplatků, ze kterého odvozuje svůj nárok na zaplacení tohoto poplatků, takové ujednání nebylo ani součástí uzavřené pojistné smlouvy. Pouhé předložení výňatku ze sazebníku poplatků nelze považovat za splnění povinnosti tvrzení a důkazní. 10 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem dodatečně poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Zároveň zástupkyně žalobkyně v podání ze dne 29. 11. 2021, kterým omluvila svou neúčast při jednání soudu, uvedla, že pokud se žalovaný nedostaví k jednání, navrhuje vydání rozsudku pro zmeškání. Soud k tomuto konstatuje, že z doslovného znění § 153b odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že rozsudek pro zmeškání je oprávněn soud vydat pouze na návrh žalobce, který se k jednání dostavil, přičemž tato skutečnost pak je jedním z předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den 8. 12. 2021 nedostavila, přičemž svoji neúčast omluvila dne 29. 11. 2021, soud proto nebyl oprávněn v daném případě rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. 11 Právním zhodnocením skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 620 Kč, odpovídající poměrné části běžného pojistného, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení poplatku za upomínání žalovaného ve výši 600 Kč. 12 Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 600 Kč a tomu odpovídajícímu úroku z prodlení ve výši 34 Kč zamítl. 13 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14 Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 1 289 Kč (1 220 Kč jistina + 69 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 655 Kč (600 Kč jistina a 35 Kč zákonný úrok z prodlení z této částky). Žalobkyně tak měla úspěch z 51 % a žalovaný ze 49 %. Vzhledem k tomu, že rozdíl v úspěchu žalobkyně a žalovaného je zcela nepatrný (2 %), soud o náhradě nákladů řízení rozhodl výrokem III. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. 15 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř. 16 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.