11 C 129/2022-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 3 038 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 6. 9. 2021 do 8. 6. 2021 ve výši 195 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že jako pojistitel uzavřela dne 11. 2. 2021 se žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt [anonymizována tři slova], kterou se žalovaná zavázala hradit lhůtní (měsíční) pojistné ve výši 478 Kč, které však za období od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021, kdy byla smlouva ukončena, neplatila a takto dluží žalobkyni na pojistném částku 2 388 Kč a dále na poplatku za předčasné ukončení smlouvy účtovaném dle přehledu poplatků částku 350 Kč a na upomínacím poplatku 300 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 3 038 Kč, kterou dosud přes výzvu neuhradila. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení zcela pasivní a k věci se nevyjádřila. Zástupkyně žalobkyně byla k jednání nařízenému na den [datum] řádně předvolána a z účasti na jednání se omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. Problematika pojistných smluv je upravena v Hlavě II, Dílu 15, Oddílu 2 (§§ 2758 a nás.) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z."). Pojistná smlouva je zde obecně vymezena jako smlouva, kterou se pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění v případě nahodilé události kryté pojištěním. Pojistník se pak zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Splatnost pojistného je upravena v § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti zjistil soud tento skutkový stav: Mezi stranami byla uzavřena pojistná smlouva na pojistný produkt životní pojištění, kterou se žalovaná zavázala hradit od 1. 3. 2021 měsíční pojistné ve výši 478 Kč. Pokud žalobkyně uvádí, že žalovaná sjednané pojistné za období od 1. 2. 2021 do 2. 8. 2021 neuhradila, konstatuje soud, že poměrná část běžného pojistného za dané období odpovídá částce 2 388 Kč a v této části je nárok žalobkyně po právu. Pokud dále žalobkyně nárokovala tzv.„ stornopoplatek“, tedy poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, konstatuje soud, že na tento poplatek je z hlediska jeho sankční povahy jednoznačně třeba pohlížet jako na smluvní pokutu. Na způsob sjednání povinnosti k jeho úhradě pak dopadá nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I.ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Dle zmíněného nálezu v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). Ústavní soud dovodil, že ujednání sjednaná v rozporu s výše uvedeným je třeba hodnotit jako neplatná. Uvedené platí i pro posuzované žalobkyní tvrzené sjednání povinnosti k úhradě stronopoplatku, které soud s odkazem na citovaný nález Ústavního soudu hodnotil jako neplatné. Uvedené platí dále i pro sjednání povinnosti k úhradě paušální náhrady upomínacích nákladů ve výši 300 Kč. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 650 Kč tedy nelze žalobkyni přiznat pro absenci platného sjednání takové povinnosti žalované. Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k uvedeným skutečnostem shledal soud podanou žalobu jako důvodnou co do částky 2 388 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu za dobu od 6. 9. 2021 do 8. 6. 2021 ve výši 83,66 Kč, zatímco ve zbývající části žalobu zamítl. Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míra procesního úspěchu u žalobkyně činí 78,5%, u žalované pak 21,5%. Celková výše nákladů řízení byla stanovena částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč. Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 57 % celkových nákladů řízení, tedy částku 849 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.