11 C 28/2022-63 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 739 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], který je v registru silničních vozidel evidován jako provozovaný, přičemž pro vozidlo v období od 31. 5. 2020 do 30. 9. 2020 nebylo v rozporu s § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni coby právnické osobě, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tak vznikl proti žalované nárok na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., který byl vyčíslen částkou 11 439 Kč splatných 2. 2. 2021. Dále pak žalobkyně požaduje paušální náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč stanovené dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Přes výzvu k úhradě příspěvku zaslané žalovanému neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. 2 Žalovaný, prostřednictvím svého opatrovníka ustanoveného soudem dle § 29 odst. 3 o. s. ř., navrhl zamítnutí žaloby s tím, že mu ze strany žalobkyně nebyla řádným způsobem doručena výzva k úhradě příspěvku. Výzva měla být zaslána na adresu [adresa žalovaného], přičemž jsou důvodné pochybnosti o tom, zda je tat adresa správná a zda byla žalobkyní řádně ověřena. Poukazuje dále na to, že není prokázáno, že by si žalovaný výzvu k úhradě poplatku skutečně převzal. Za této situace má opatrovník žalovaného za to, že je na místě vyžádat si součinnost cizinecké policie k objasnění pobytového statusu a faktického místa pobytu žalovaného v dané době. 3 Po právní stránce vyplývá nárok žalobkyně z § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle kterého jsou vlastník a provozovatel vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit ČKP příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. je podmínkou nároku odeslání výzvy k zaplacení příspěvku povinné osobě ve lhůtě 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb. musí výzva obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Vlastní výše příspěvku je pro konkrétní kategorie vozidel upravena v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., § 2a stejné vyhlášky stanoví výši paušálních nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek částkou 300 Kč. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tyto skutkové závěry: Dle výpisu z registru silničních vozidel byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad [číslo] cm3 od [datum]. Dle výzvy k úhradě příspěvku ze dne 19. 11. 2020 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku za období od 31. 5. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 11 439 Kč se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Přípis byl adresován na adresu [adresa žalovaného]. Dle předložených záznamů pošty byl pak odeslán dne 19. 11. 2020, následně uložen v P.O. Boxu žalovaného a posléze vrácen žalobkyni jako nedoručený. 5 Soud shledal za nepřípadnou námitku strany žalované spočívající v tvrzení, že zaslání výzvy k úhradě příspěvku na adresu [adresa žalovaného] 3 ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v registru silničních vozidel, tedy mimo jiné jméno a bydliště či sídlo registrovaného vlastníka, popř. provozovatele vozidla. 6 V posuzovaném případě byl výše uvedený zákonný postup zachován, když žalobkyně zaslala výzvu k úhradě příspěvku na adresu žalovaného evidovanou v centrálním registru vozidel. Je při tom bez významu, že uvedená adresa nebyla již v dané době místem trvalého pobytu žalovaného evidovaným v centrální evidenci obyvatel. Bylo na žalovaném, aby v případě ukončení svého pobytu změnu adresy nahlásil či aby si zajistil dosílání pošty, což žalovaný skutečně učinil formou zřízení P.O.Boxu. Lze tedy učinit závěr, že se výzva k úhradě příspěvku z 19. 11. 2020 dostala do dispoziční sféry žalovaného a je tak způsobilá založit právní důsledky s ní zákone spojované, tedy povinnost žalovaného uhradit žalobkyní příspěvek dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. 7 Vzhledem k uvedenému měl soud za neúčelné a procesně nadbytečné provádět k pobytu žalovaného další šetření a příslušné důkazní návrhy strany žalované proto zamítl. 8 Na základě zhodnocení zjištěného skutkového stavu ve světle výše citované právní úpravy shledal soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení příspěvku ve výši 11 439 Kč a paušální náhrady nákladů mimosoudního uplatnění nároku ve výši 300 Kč za plně důvodný. 9 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10 Nárok na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu, jak byl žalobkyní v žalobě vymezen, shledal soud důvodným pouze částečně a to co do úroku plynoucího z příspěvku ve výši 11 439 Kč. Uplatnila-li žalobkyně dále nárok na úrok z prodlení i z poplatku dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., nelze tento nárok dle názoru soudu přiznat. 11 Z popsaných důvodů soud podané žalobě vyhověl co do částky 11 739 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 439 Kč za dobu od 3. 2. 2021 do zaplacení, zatímco ve zbývající části úroku z prodlení žalobu zamítl. 12 Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. 13 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná jen ve zcela nepatrné části řízení a soud jí proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou 7 116 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 2 480 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a dále podle § 7 advokátního tarifu za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 1 580 Kč za 1 úkon právní služby): -) účast při jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a dále 1 paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, tedy v celkové výši 600 Kč. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady advokáta ve výši 1 540 Kč (cesta na trase Praha – Jablonec n.N. a zpět, tedy celkem 214 km při průměrné spotřebě vozidla 5,3 litru / 100 km a při ceně benzinu motorové nafty ve výši 47,10 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč / km) a náhradu promeškaného času dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč při celkové době jízdy 3 hodiny. DPH (21%) z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času činí 1 096 Kč. 14 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně. 15 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.