11 C 39/2021-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 41 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 29 312,85 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 116,30 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi stranami byla dne 20. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč při úrokové sazbě 111,33% ročně na dobu 30 měsíců s měsíční výší splátky 2 992 Kč. Prostředky byly žalované vyplaceny 27. 5. 2020. Žalovaná úvěr řádně nesplácena, když uhradila pouze dne 9. 6. 2020 částku 2 000 Kč, dne 19. 6. 2020 částku 3 000 Kč a dne 17. 9. 2020 částku 3 976 Kč. Žalobkyně proto přistoupila ke dní 29. 12. 2020 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka činila k uvedenému dni 41 234 Kč a sestává z nesplacené jistiny ve výši 29 312,85 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění ve výši 11 471,13 Kč a poplatku za prodlení s platbou ve výši 450 Kč. Na tento svůj dluh již žalovaná neuhradila ničeho. 2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: 5 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla tato uzavřena mezi účastníky dne 20. 5. 2020. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 111,33% ročně na dobu 30 měsíců. Žalovaná se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit žalobkyni úroku z úvěru. Celkovou částku 89 760 Kč se žalovaná zavázala splácet formou měsíčních splátek po 2 992 Kč počínaje 20. 6. 2020. Dle smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky a tuto neuhradí ani v dodatečné lhůtě o délce nejméně 30 dnů. Žalovaná je v takovém případě povinna zaplatit poplatek za upomínku 450 Kč, smluvní pokutu 499 Kč měsíčně, nejvýše pak 2 999 Kč ročně. O parametrech úvěru byla žalovaná informována, což potvrdila podpisem informačního formuláře dne 20. 5. 2020. 6 Vyplacení jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč dne 27. 5. 2020 na účet žalované označený v úvěrové smlouvě prokazuje žalobkyně potvrzením banky. Dle listiny označené jako rozložení plateb eviduje žalobkyně ze strany žalované 3 úhrady, a to dne 9. 6. 2020 částku 2 000 Kč, dne 19. 6. 2020 částku 3 000 Kč a dne 17. 9. 2020 částku 3 976 Kč. 7 Dle upomínky č. I byla tato vystavena žalobkyní 25.9. 2020 a zněla na dlužnou splátku ve výši 2 992 Kč. Dle přípisu z 4. 1. 2021 pak byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení úvěru ve výši 41 409,86 Kč. 8 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9 Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10 Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12 Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13 Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 14 Platnost předmětné úvěrové smlouvy je, mimo jiné, třeba posuzovat i z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. 15 Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smluv obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností od 1 roku do 5 let 6,94%. I s přihlédnutím k tomu, že předchůdce žalobkyně je poskytovatelem nebankovních půjček a jako takový obecně nese vyšší míru rizika, lze konstatovat, že sjednaný úroky ve výši 111,33% ročně zcela excesivně vybočuje z mantinelů vymezených odkazovanou judikaturou. Za situace, kdy úroková sazba převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů více než šestnáctinásobně nelze považovat předmětnou smlouvu za souladnou s dobrými mravy a tedy požívající právní ochrany. Tato skutečnost zakládá neplatnost předmětné smlouvy, ke které je soud podle citovaného § 588 o. z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Protože důvod neplatnosti spočívá v nezákonné výši sjednaného úroku, je na místě aplikovat § 577 o. z. a změnit smluvní určení výše úroku tak, aby odpovídalo spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. S odkazem na výše citovanou judikaturu a s přihlédnutím, k tomu, že žalobkyně je subjektem poskytujícím nebankoví úvěry vykazující obvykle vyšší míru rizika, uzavírá soud, že tomuto požadavku vyhovuje úrok ve výši odpovídající trojnásobku shora uvedené obvyklé roční úrokové sazby dle databáze ARAD. Za přiměřený tak soud vzal roční úrok ve výši 20,82%. 16 Za použití úvěrového kalkulátoru dostupného na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator byla stanovena celková výše kapitalizovaného úroku z částky 30 000 Kč za dobu 30 měsíců při úrokové sazbě 20,82% ročně částkou 8 730 Kč. 17 Vzhledem k částečné úhradě žalované v úhrnné výši 8 976 Kč tak svědčí žalobkyni právo na zaplacení celkové částky 29 754 Kč zahrnující dlužnou jistinu a úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu, na kterou byl úvěr poskytnut. Žalobkyni dále svědčí žalobou požadovaný nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 29 312,85 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení. Soud proto ve výše uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a ve zbývající části jí jako nedůvodnou zamítl. 18 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, ke dni vydání rozsudku. Uvedený názor je mimo jiné vyjádřen v nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010. Porovnáním žalované částky s příslušenstvím ve výši požadované žalobou (53 254,05 Kč) a částky, která byla žalobkyni přiznána (32 672,75 Kč) - vyčísleno vždy ke dni vydání rozsudku, byla zjištěna míra procesního úspěchu žalobkyně, která odpovídá 61 %, zatím co míra procesního úspěchu žalované činí 39 %. 19 Celkové náklady řízení vzniklé žalobkyni byly vyčísleny celkovou částkou 13 242,40 Kč sestávající ze soudního poplatku 2 062 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 8 340 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 2 780 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu