11 C 39/2022-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 793 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 593 částky za období od 22. 5. 2019 do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že její předchůdkyně [právnická osoba] jako pojistitel uzavřela dne 10. 1. 2018 se žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalovaná zavázala hradit lhůtní (roční) pojistné ve výši 1 405 Kč, pro období od 10. 1. 2019 zvýšené na 1 628 Kč, které však za období od 10. 1. 2019 do 21. 5. 2019, kdy byla smlouva ukončena, neuhradila a takto dluží žalobkyni na pojistném částku 593 Kč a dále na poplatcích účtovaných dle č.l. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 9 odst. 12 pojistných podmínek na nákladech upomínání, částku 200 Kč, celkem tedy částku odpovídající částce žalované. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na den [datum] řádně předvolán a z účasti na jednání se omluvil, přičemž výslovně souhlasil s jednáním bez své přítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. 4. Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti zjistil soud tento skutkový stav: Mezi stranami byla dne 10. 1. 2018 uzavřena pojistná smlouva na pojistný produkt pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 1 405 Kč. Pokud žalobkyně uvedla, že v průběhu trvání pojistného vztahu došlo v souladu se smlouvou ke změně výše pojistného, konstatuje soud, že okolnosti a důvody takové změny nebyly žalobcem blíže popsány ani jakkoliv prokázány. Pojistné podmínky předložené žalobkyní sice možnost úpravy výše pojistného v rámci systému„ bonus/malus“ předvídají, žalobkyně však vůbec neuvedla, jakým způsobem a z jakých důvodů bylo nově stanovené pojistné vyčísleno, tedy soud nemohl přezkoumat soulad výpočtu s uzavřenou pojistnou smlouvou. Soud tak vycházel z výše pojistného sjednané ve smlouvě. 5. Pokud žalobkyně uvádí, že žalovaná sjednané pojistné za období od 10. 1. 2019 do 21. 5. 2019 neuhradila, konstatuje soud, že poměrná část běžného pojistného dle původně uzavřené smlouvy 504 Kč a v této části je nárok žalobkyně po právu. 6. Pokud dále žalobkyně nárokovala upomínací poplatek ve výši 200 Kč s odkazem na čl. 9 odst. 12 pojistných podmínek, konstatuje soud, že tento článek zakládá právo žalobce na náhradu nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného, aniž by přímo stanovil výši či způsob vyčíslení tohoto nároku, když v tomto ohledu odkazuje na sazebník poplatků. Pojistné podmínky nejsou žalovaným podepsány. Žalobkyně dále přeložila výtah ze sazebníku administrativních poplatků, který obsahuje mimo jiné položku„ upomínka dlužného pojistného – po zániku pojištění“ – 200 Kč Ani sazebník není žalovaným podepsán. 7. Problematika pojistných smluv je upravena v Hlavě II, Dílu 15, Oddílu 2 (§§ 2758 a nás.) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z."). Pojistná smlouva je zde obecně vymezena jako smlouva, kterou se pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění v případě nahodilé události kryté pojištěním. Pojistník se pak zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Splatnost pojistného je upravena v ust. § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. 8. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je jako specifický právní institut dále upraveno zvláštním zákonem č. 168/1999 Sb., který v § 1 odst. 3 stanoví, že se toto pojištění řídí občanským zákoníkem, nestanoví-li zákon 168/1999 Sb. jinak. Problematika povinnosti pojistníka platit pojistné a splatnosti pojistného se vzhledem k absenci úpravy ve zvláštním zákoně řídí výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku. 9. Ohledně žalobou uplatněného nároku na upomínací poplatek, konstatuje soud, že tento má, coby paušalizovaná sankce za porušení smluvních podmínek, z hlediska právního jednoznačně charakter smluvní pokuty. Na žalobcem tvrzený způsob sjednání povinnosti zaplatit uvedené poplatky tak dopadá nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I.ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Dle zmíněného nálezu v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). Ústavní soud dovodil, že ujednání sjednaná v rozporu s výše uvedeným je třeba hodnotit jako neplatná. Uvedené platí i pro posuzované žalobkyní tvrzené sjednání povinnosti k úhradě poplatků, které je třeba hodnotit jako neplatné. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 200 Kč tedy nelze žalobkyni přiznat pro absenci platného sjednání takové povinnosti žalovaného. 10. Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Vzhledem k uvedeným skutečnostem shledal soud podanou žalobu jako důvodnou co do částky 504 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu za dobu od 22. 5. 2019 do zaplacení, zatímco do částky 289 Kč a co do úroku z prodlení z částky 89 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení žalobu zamítl. 12. Soud konstatuje, že žalobce předložil listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a o.s.ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. [jméno] procesního úspěchu u žalobkyně činí 64%, u žalované pak 36%. 14. Celková výše nákladů řízení byla stanovena částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč. 15. Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 28 % celkových nákladů řízení, tedy částku 417 Kč. 16. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokátky žalobkyně. 17. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.