13 C 4/2022-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 1 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 18. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný nastoupil do vlaku právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba], [číslo] ve směru [obec] [anonymizována dvě slova], kdy se nebyl schopen prokázat platným cestovním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO. Pověřeným zaměstnancem [právnická osoba] proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO, [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 164 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobce dána jeho aktivní legitimace ve věci, přičemž vycházel z žalobcem předložených a soudem provedených listinných důkazů. Těmito bylo prokázáno, že [právnická osoba] coby postupitel oznamovaly prostřednictvím zplnomocněného zmocněnce žalovanému oznámením ze dne 9. 8. 2021 postoupení pohledávky. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky spojené s předžalobní výzvou bylo žalovanému odesláno doporučeně prostřednictvím poštovních služeb dne 12. 8. 2021. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu je tedy dána. 3. Soud ve věci rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci: 4. Žalovaný cestoval dne 17. 2. 2021 v 6:38 hod. vlakem [právnická osoba] [číslo] ve směru [obec] [anonymizována dvě slova], kdy se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný předložil průvodčí občanský průkaz a podepsal sepsané potvrzení o nedodržení SPPO [číslo], na němž potvrdil stanovenou částku jízdného ve výši 164 Kč a přirážky v částce 1 000 Kč. Výše stanoveného jízdného vyplývá z tarifu [právnická osoba] ke dni porušení SPPO. 5. Na projednávanou věc dopadají ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.). Občanskoprávní jednání mezi účastníky bylo založeno smlouvou o přepravě osoby podle § 2550 o.z., na základě které se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 věty druhé o.z. stanoví podrobnější úpravu přepravní řády. 6. Dále problematiku upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v aktuálním znění a podrobně potom vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 7. Dle ust. § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu, která rozvádí obecná ustanovení o.z. závazkové právní jednání mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením přepravní smlouvy, ke kterému dochází nastoupením do vozidla dopravce nebo vstupem do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Uzavřením smlouvy se podle ust. § 3 odst. 1 a § 49 odst. 3 vyhlášky cestující zavazuje dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky vyhlášené přepravcem a zaplatit jízdné podle tarifu. Cestující je podle ust. § 7 odst. 3 a 5 vyhlášky povinen zakoupit jízdní doklad před nástupem do vozidla, nebo bezodkladně po nástupu do vozidla. Smluvní přepravní podmínky se dle ust. § 49 odst. 1 vyhlášky vyhlašují uveřejněním jejich plného znění jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a způsobem umožňujícím dálkový přístup, a v případě veřejné drážní osobní dopravy v Přepravním a tarifním věstníku. V případě integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících se za uveřejnění plného znění smluvních přepravních podmínek rovněž považuje uveřejnění odkazu na přepravní podmínky vyhlášené a zveřejněné příslušným objednatelem nebo organizátorem. 8. Podle ust. 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách je cestující mimo jiné povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, neprokáže-li se, musí zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a navíc přirážku k jízdnému („ pokutu“). Pokud cestující nezaplatí na místě, má povinnost se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví podle ust. § 37 odst. 6 cit. zákona dopravce v přepravních podmínkách, přičemž přirážka nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Dle kapitoly XI. čl. 140 písm. a) Smluvních přepravních podmínek [právnická osoba], pro veřejnou drážní osobní dopravu poruší cestující přepravní podmínky, pokud nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici. Dle čl. 140 je v takovém případě cestující povinen zaplatit přirážku podle čl. 75 nebo 77 přepravních podmínek, a to dle čl. 77 v případě, kdy se nepřihlásí o zakoupení jízdního dokladu po nástupu v obsazené stanici, ve výši 1 000 Kč. Dle čl. 20 přepravních podmínek je cestující povinen zaplatit jízdné dle ceny stanovené dle TR 10. 10. Žalovaný tedy nastoupením do vlaku uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě, ze které přepravci vznikl nárok na cenu přepravného. Protože žalovaný před započetím dopravy ani bezodkladně po nástupu do vozu jízdné nezaplatil, porušil podmínky přepravní smlouvy vyplývající pro něj ze shora citovaných předpisů. Porušením přepravních podmínek vznikl dopravci nárok na přirážku, konkrétně stanovenou ve výši 1 000 Kč, jejíž výše odpovídá zákonným limitům, resp. tyto nepřekračuje. Žalobce soudu předložil od žalovaného podepsané potvrzení o porušení přepravních podmínek s odsouhlasenou cenou jízdného 164 Kč. Soud proto žalobkyni nárok uplatněný žalobou jako oprávněný přiznal. 11. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. ss úhradou v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost jízdného i přirážky nastala již ode dne porušení přepravní smlouvy, tj. 17. 2. 2021. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat úrok z prodlení z celé žalované jistiny ode dne 18. 2. 2021. 12. Náhrada nákladů soudního řízení byla zcela úspěšné žalobkyni přiznána dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. v plné výši. 13. Protože se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami, na straně žalovaného je spotřebitel a tarifní hodnota peněžitého plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, á úkon 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif), dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, DPH ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč. 14. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 16. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.