15 C 143/2022-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 513 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od [datum], přičemž pojistná smlouva byla sjednána dne [datum] a uzavřena byla prostřednictvím přijetím nabídky na uzavření pojistné smlouvy uhrazením první splátky pojistného, kdy žalovaná uhradila první pojistné ve výši 1 446 Kč na účet žalobkyně ve lhůtě k tomu stanovené v souladu s pokyny obsaženými v návrhu na uzavření pojistné smlouvy. Žalovaná následně neuhradila pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, účinky ukončení pojistné smlouvy proto následně nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 1 959 Kč, přičemž žalovaná po zániku smlouvy uhradila dne [datum] žalobkyni částku 1 446 Kč, jež byla započtena na úhradu jistiny dlužné částky. Žalovaná částka tak činí 513 Kč. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 13. 6. 2022, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu soudního řízení zůstala zcela nečinná. 4 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na den [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] fikcí na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán Návrh smlouvy pojištění majetku a odpovědnosti [číslo] s ročním pojistným ve výši 5 784 Kč, splatným čtvrtletně po 1 446 Kč. Současně bylo sjednáno, že ke vzniku pojištění dojde připsáním prvního pojistného ve výši 1 446 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do [datum]. Pojištění následně vzniklo úhradou prvního pojistného dne [datum] ze strany žalované, k čemuž žalobkyně doložila výpis z účtu prokazující uvedenou platbu. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zánik pojistné smlouvy ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně dále k důkazu předložila přehled předpisů a plateb ze dne [datum] a Upozornění na neuhrazené pojistné ze dne [datum]. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle ust. § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7 V daném případě účastnice platně uzavřely pojistnou smlouvu, žalovaná návrh na uzavření pojistné smlouvy akceptovala úhradou prvého pojistného. Ve smlouvě účastnice dohodly pojistné, které měla žalovaná hradit po dobu trvání pojistné smlouvy pravidelnými platbami ve výši 1 446 Kč čtvrtletně. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum]. Dle přehledu předpisů a plateb k pojistné smlouvě přitom žalovaná po zániku pojistné smlouvy uhradila žalobkyni částku 1 446 Kč, jež žalobkyně započetla na úhradu jistiny dlužné částky, dlužné pojistné proto činí částku 513 Kč. Žalobkyní vyčíslený dluh na pojistném nepřesahuje poměrnou část běžného pojistného za prodlení se zaplacením dlužného pojistného v uvedeném období. 8 Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9 Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění žalované částky a současně prokázala, že tuto upomínku také žalované skutečně zaslala. 11 Protože se v daném případě jedná dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky, ve výši 200 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále náhrada nákladů spočívá v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tyto tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, dále DPH ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč. 12 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 13 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 14 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř.