9 C 27/2022-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 20. 8. 2021 u Okresního soudu v Semilech se žalobkyně domáhala po žalované pod jménem [jméno] [příjmení], bytem [adresa] zaplacení celkem 18 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 044,65 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 18 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel) uzavřela s žalovanou dne 22. 3. 2007 Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl původní věřitel žalované půjčku peněžních prostředků ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou 53 týdenních splátek ve výši 704 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou i smluvní podmínky. Poslední splátka měla být uhrazena 27. 3. 2008 Celkem žalovaná měla vrátit původnímu věřiteli 37 312 Kč, když částka zahrnuje 22 000 Kč (půjčka) a souhrnný poplatek 15 312 Kč. Žalovaná řádně ze Smlouvy neplnila a marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se dostala do prodlení. Po tomto datu bylo žalovanou ještě částečně hrazeno, poslední částka byla uhrazena dne 4. 11. 2008. Ke dni 19. 3. 2009 provedl původní věřitel vyčíslení a dlužná jistina činila 10 613,21 Kč a dlužný poplatek 7 386,79 Kč. Pohledávka za žalovanou byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno. Od uzavření Smlouvy ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná 19 312 Kč, k úhradě zbývá tedy 18 000 Kč, z toho jistina činí 10 613,21 Kč a poplatek 7 386,79 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované dále z celkové dlužné částky 18 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 12. 11. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 17 044,65 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ročně z částky 18 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Okresní soud v Semilech za pomoci pátrání Policie České republiky zjistil, že žalovaná je vdaná, její příjmení je nyní [celé jméno žalované] a trvalé bydliště má hlášeno již od 3. 8. 2005 hlášeno na adrese [adresa žalované]. V [obec] již nejméně sedm let nebydlí. Proto vyslovil usnesením ze dne 30. 8. 2021 [číslo jednací] místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, který zjistil, že žalovaná je vdána již od 29. 7. 2017. 3. Zástupce žalobkyně se ze soudního jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána fikcí doručení do místa hlášeného trvalého bydliště. K žalobě se nevyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. 4. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a její právní předchůdkyně, dále důkazy předloženými žalobkyní - Smlouvou o půjčce [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky s podacím lístkem z 6. 1. 2021, předžalobní výzvou zástupce žalobkyně s podacím lístkem z 29. 7. 2021. 5. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze od [datum] pod sp. zn. B [číslo], právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) firma [právnická osoba] [IČO] je zapsána u Městského soudu v Praze pod sp.zn. C [číslo]. Mezi předmět podnikání patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovanou (pod jejím původním příjmením [příjmení]) dne 22. 3. 2007 Smlouvu o půjčce peněžních prostředků v hotovosti. Podpisem Smlouvy žalovaná stvrdila, že převzala hotovost ve výši 22 000 Kč a zavázala se tyto peníze původnímu věřiteli vrátit spolu s poplatky ve výši 15 312 Kč, tedy celkem 37 312 Kč v 53 měsíčních splátkách po 704 Kč. Pohledávka za žalovanou, kterou původní věřitel vyčíslil na 18 000 Kč bez příslušenství byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele z 6. 1. 2021. Dne 27. 7. 2021 pak byla žalované odeslána zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k úhradě. 6. Soud hodnotil veškeré předložené důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a vzal pouze za prokázané, že mezi firmou [právnická osoba] [IČO] a žalovanou byla řádně dne 22. 3. 2007 uzavřena Smlouva o půjčce podle § 657 občan. zákoníku č. 40/1964 Sb. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dále vzal soud za prokázané, že po 13 letech byla údajná pohledávka za žalovanou ve výši 18 000 Kč s příslušenstvím postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno původním věřitelem až dopisem z 6. 1. 2021, a to na již neplatné příjmení a adresu [adresa], která nikdy nebyla trvalým bydlištěm žalované (zjištěno z Centrální evidence obyvatel). Navíc ve Smlouvě o půjčce je uvedena adresa žalované [adresa žalované]. Stejně tak byla zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní výzva na neplatné příjmení i adresu. 7. Ke svému tvrzení obsaženému v žalobě, že na pohledávku bylo žalovanou původnímu věřiteli částečně hrazeno, poslední splátka byla uhrazena [datum] a ke dni postoupení pohledávky uhradila 19. 312 Kč, zbývá tedy k úhradě 18 000 Kč, což činí 10 613,21 Kč dlužné jistiny a 7 386,79 Kč dlužných poplatků, nepředložila žalobkyně jediný důkaz, ani žádnou další listinu k prokázání svých tvrzení v žalobě neoznačila, aby soud měl možnost ve smyslu § 129 odst.2 o.s.ř. uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby jí předložil nebo si jí opatřit sám. 8. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se ze svého vlastního rozhodnutí soudního jednání nezúčastnil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti, sám se tak vzdal možnosti poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení či doložení důkazů k prokázání všech svých tvrzení, soud proto na žalobkyni pohlíží, jako by poučena byla. 9. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl a podle § 142 odst.1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci plný úspěch, žádné náklady vynaložené se soudním řízením nevznikly.