9 C 8/2020-157 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 19. 6. 2020 se žalobci domáhali proti žalované 1) uložení povinnosti žalované upravit výšku terénu na svém pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a obci [obec] v jeho jižní části, a to konkrétně v místě podél dělící zdi na hranici s pozemkem p. [číslo] v k.ú. [část obce], a to po celé její délce tak, aby dosahovala úrovně 612,6 m nad mořem, tj. 50 cm pod napojení betonové spodní části dělící zdi na vrchní vyzdívanou část zdi, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku, a zároveň 2) zaplacení 22 720 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci mají ve společném jmění manželů [číslo] pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba –rodinný dům [adresa] a zároveň pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Zbylých [číslo] nemovitostí je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Všechny pozemky se nacházejí v k.ú. [část obce], obec Jablonec nad Nisou a sousedí spolu. Mezi pozemkem p. [číslo] p. [číslo] je vybudována dělící zeď o výšce 2,75m, která se táhne po celém severním okraji pozemku žalobců a tvoří jednotný funkční celek s jejich rodinným domem. Zeď byla vybudována nákladem žalobců, resp. jejich právních předchůdců. V současné době, nejméně od jara 2017 je na pozemku žalované p. [číslo] přímo sousedícím se zdí, vlivem nepovolených terénních úprav terén až ve výšce 180 cm pod horním lícem dělící zdi, tedy terén přesahuje betonovou podezdívku a dosahuje až k úrovni, kde je na betonovou podezdívku vyzděná vrchní část provedená z pórobetonových tvárnic. O této skutečnosti se žalobci tvrdili při místním šetření dne 12. 7. 2019 za účasti pracovnice Odboru stavebního a životního prostředí Magistrátu města Jablonec nad Nisou. Oproti schválené projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení rodinného domu žalované je tedy terén podél dělící zdi neoprávněně navýšen o 0,5 – 1,0 m a v místě styku s dělící zdí nemá žádnou dodatečnou úpravu např. zpevněným odtokovým žlabem a vlivem toho dochází k pronikání vlhkosti z dešťových a sněhových srážek do vyzdívané části zdi, v důsledku čehož vznikají ve zdi trhliny. Zvýšená vlhkost zdi byla rovněž potvrzena měřením zkušební laboratoře. Kromě vlhkosti je dělící zeď žalobců poškozována i tlakem zeminy působícím z pozemku žalované. Zeď nebyla konstruována jako zěď opěrná, ale pouze jako dělící a není na takový tlak zeminy uzpůsobena. Žalobce žalovanou v minulosti ústně vyzýval žalovanou ke zjednání nápravy, ta na jeho výtky nereagovala. Na písemnou předžalobní výzvu žalovaná reagovala popřením toho, že by vady zdi byly způsobeny zvýšením jejího terénu a zároveň popřela, že by terén byl zvýšený. Žalobci tedy požadovali snížení výšky terénu na pozemku žalované p. [číslo] zároveň se domáhali náhrady škody 17 700 Kč, což představuje částku, kterou žalobci budou muset vynaložit na stavební práce pro uvedení dělící zdi do původního stavu, dále částky 4 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek a 1 020 Kč za provedenou zkoušku vlhkosti zdiva. 2. Žalovaná nerozporovala skutečnost, že dělící zeď vykazuje trhliny, s žalobou však nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu s odůvodněním, že svá práva k pozemku vykonává v mezích zákona i stavebního povolení. Ve svém písemném vyjádření uvedla, že podle výkresu„ Situace“ rodinného domu žalované zpracovaného Stavoprojektem [obec] a schváleného Stavebním úřadem [obec] [číslo] z XII/89 je výška terénu na pozemku žalované uvedena UT 612,60 m.. u paty domu, ale na vzdálenějším konci pozemku je uveden RT i UT 613,75, přičemž v tomto vzdálenějším rohu je RT i UT 614,25 m.. V prostoru zahrady je skalní podloží, na kterém je přibližně 30 cm zeminy, což neumožňuje snížení terénu. Směrem ke společné hranici s pozemkem žalobců kamenné podloží končí a vytváří zlom. Právní předchůdci žalobců tedy založili dělící stěnu na méně únosném podloží, což podle žalované může být jedním z důvodů poruch zdi. Podle výkresu„ Situace“ rodinného domu žalobců ke stavebnímu povolení ze dne 28. 6. 1988 u paty domu směrem do zahrady je uvedena výška UT 612,10 m.. Na zadní straně zahrady u dělící zdi je pak uvedena výška RT 613,75 a UT 613,00 m.., tedy snížena by měla být pouze o 75 cm oproti původní výšce rostlého terénu. Tyto parametry však žalobci nedodrželi, navíc přibližně 120 cm od paty základů dělící zdi vyhloubili jámu pro bazén o hloubce přibližně 200 cm, který v současné době částečně bourají, stejně jako část dělící zdi s trhlinou. Co se týče odvodňovacího žlabu, tento nelze realizovat, neboť stavba rodinného domu žalované má rovnou střechu s odváděním srážkové vody středovým svodem. Dešťová kanalizace proto na zahradní části pozemku není vybudována a předpokládá se pouze vsakování dešťové vody na pozemku. Pokud by byl podél zdi vybudován žlab, případná voda z oplechování zdi by stékala k patě rodinného domu žalované a tam se hromadila. Proto by musela být dodatečně odváděna kanalizací dešťovou, což by bylo technicky i finančně náročné a znamenalo by to převedení povinnosti žalobců na žalovanou, což žalovaná považuje za diskriminační. Ve svém vyjádření žalovaná upozornila i na to, že samotná konstrukce dělící zdi vykazuje projektové i realizační pochybení a sporná je i otázka založení betonové zdi. Dále zeď na přechodu mezi betonovou a pórobetonovou částí nemá vodorovnou hydroizolaci, což zřejmě způsobuje vzlínání zemní vlhkosti do horní části zdiva, a to s ohledem na to, že na straně pozemku žalované nebyla žalobci zabudována svislá vodotěsná izolace. Žalovaná sama na svůj náklad na betonovou část zdi původně přivařila asfaltový izolační pás, který byl před několika lety na přání žalobců vyměněn za nopovou fólii. Dále na vrchní části zdi je oplechování, které bylo na zeď žalobci položeno vodorovně, což při dešti nebo tání sněhu způsobuje stékání vody jak na pozemek žalobců, tak na pozemek žalované. Co se týče tvrzení žalobců, že žalovaná přihrnula zeminu k dělící zdi do takové výšky, že způsobuje vlhnutí zdi a její degradaci, toto žalovaná zcela odmítla jako nepravdivé. 3. Před soudem účastníci setrvali na svých stanoviskách. Podle tvrzení žalobce je zeď poškozena z obou stran a podle jejich názoru výlučným zaviněním ze strany žalované. Zeď začala být poškozena od roku 2017, kdy žalovaná prováděla terénní úpravy v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Zeď, která nese oficiální název,,nosná zeď zimní zahrady“ není označena ve stavební dokumentaci ani jako opěrná ani jako dělící. Stavěli ji rodiče žalobce někdy v roce 1989 společně s domem na pozemku, zeď je tedy součástí domu. Situace se zhoršila v roce 2017, kdy žalovaná prováděla terénní úpravy na svém pozemku. Vzhledem k tomu, že se začaly tvořit ve zdi spáry, na jaře 2017 se sešel s žalovanou i s jejím synem, zeď společně prohlédli z obou stran a dohodli se ústně, že společnými silami zeď opraví. Následně mu bylo žalovanou sděleno, že už nic opravovat nebude, neboť byla do spáry vložena nopová fólie a tím je věc vyřešena. Podle názoru žalobce nopová fólie není určena jako hydroizolace, ale pouze jako kryt na hydroizolaci, která tam však není. Proto docházelo k praskání zdi dále. Žalovaná na dopisy a výzvy žádným způsobem nereagovala. Ještě v červenci 2019 se konala schůzka se zástupkyní stavebního úřadu přímo na místě, byla přítomna i žalovaná, opět byla zeď prohlédnuta z obou stran a do zápisu se žalovaná vyjádřila tak, že zeminu, která je navíc na pozemku v rozporu se stavební dokumentací, odstraní. Následně si to však rozmyslela a sdělila stavebnímu úřadu, že souhlas udělila pod nátlakem. K jámě na bazén tvrdil, že tato byla vykopána v souvislosti s výstavbou domu a zdi neboť rodiče žalobce zde chtěli mít místo zimní zahrady bazén. Jedná se o vybetonovanou konstrukci ze začátku 90 let o rozměrech přibližně 6x3 metry a na dně je železobetonová deska. Tento bazén nikdy nebyl napuštěn vodou, nikdy jako bazén nesloužil a žalobce ho v současné době zavezl zatím sutí. Na zeď, která je předmětem sporu toto nemělo nikdy žádný vliv. Na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce], který si žalobci nechali před podáním žaloby zpracovat, v současné době zeď ze své strany sanovali. Podle žalobce sanovat zeď ze strany pozemku žalované je možné pouze v případě, že odstraní zeminu na svém pozemku podél zdi přibližně o 1 metr. 4. Podle tvrzení žalované došlo k poškození zdi výlučně v důsledku zavinění ze strany žalobců a to pod vlivem jejich zemních prací, žádné terénní úpravy v rozporu s projektovou dokumentací neprováděla. Žádná sanace zdi s ní projednána v současnosti nebyla. Terénní úpravy na jejím pozemku jsou přesně podle situace a plánu, žádný terén na jejím pozemku zvyšován nebyl. S obsahem znaleckého posudku [celé jméno znalce] nesouhlasila. 5. Z informací o pozemcích z registru katastru nemovitostí soud ověřil, že žalobci mají ve společném jmění manželů [čísl