9 C 97/2021-102 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2021 se žalobce domáhal proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 322 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], jiná stavba a k pozemku [parcelní číslo] o výměře 538 m2, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou pro katastrální území Jenišovice u Jablonce nad Nisou, obec Jenišovice. Požadoval nemovitosti do svého výlučného vlastnictví s tím, že na vypořádací podíl vyplatí žalované 800 000 Kč. Dále se domáhal v rámci vypořádání proti žalované zaplacení 445 000 Kč. Podle žalobce se jedná o pohledávku, která vznikla v souvislosti se spoluvlastnictvím předmětné nemovitosti, a která byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze strany syna žalobce, který byl v období [číslo] spoluvlastníkem předmětné nemovitosti spolu s žalovanou. Pohledávka odpovídá 50% podílu na závazku vzniklém z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi synem žalobce [celé jméno žalobce] ml. ([datum narození]) a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 890 000 Kč (dále jen smlouva o zápůjčce). Finanční prostředky ze zápůjčky byly v plném rozsahu použity na rekonstrukci předmětné nemovitosti a smlouva o zápůjčce byla uzavřena v době trvání manželství mezi synem žalobce a žalovanou. S ohledem na skutečnost, že ve lhůtě tří let od zániku jejich společného jmění manželů nedošlo k vypořádání tohoto závazku, tento závazek nebyl zahrnut do předmětu řízení o vypořádání společného jmění manželů (vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 278/2018), platí, že závazek ze smlouvy o zápůjčce náleží oběma bývalým manželům. Syn žalobce převedl svůj podíl na předmětné nemovitosti na žalobce, proto na něho postoupil také tuto pohledávku za žalovanou. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasila, souhlasila s tím, aby nemovitosti byly přiděleny do výlučného vlastnictví žalobce, nesouhlasila s výší vypořádacího podílu a nesouhlasila se zaplacením 445 000 Kč. Nárok považovala za neoprávněný a navíc vznesla námitku promlčení nároku. 3. V průběhu soudního řízení dne 31. 3. 2022 uzavřeli účastníci společně s [celé jméno žalobce] ml. Dohodu o narovnání, na základě které vzal žalobce žalobu výslovně zpět do části žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Nadále však trval na zaplacení 445 000 Kč, když tato věc není součástí dohody o narovnání. 4. Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 31. 8. 2022 č.j. 9 C 97/2021-75, které nabylo právní moci dne 24. 9. 2022 bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zastaveno. 5. Soud se nadále zabýval pouze existencí nároku žalobce na zaplacení 445 000 Kč z titulu postoupené pohledávky za žalovanou od svého syna. Před soudem zástupkyně žalobce na podané žalobě na zaplacení 445 000 Kč setrvala, žalobce se k žádném jednání nedostavil. Žalovaná se zaplacením 445 000 Kč nesouhlasila, o zápůjčce peněz vůbec nevěděla, neboť od července 2015 s tehdejším manželem ([celé jméno žalobce]) nežila ve společné domácnosti. Setrvala na námitce promlčení nároku. 6. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 4. 2016 č.j. 13 C 44/2016-23, návrhem smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů z 10. 8. 2015, smlouvou o zápůjčce z 7. 4. 2016, příjmovými pokladními doklady z 8. 1. 2018, 22. 2. 2018, 8. 3. 2018, 21. 3. 2018 a 29. 3. 2018, smlouvou o postoupení pohledávky z 31. 8. 2018, úředním záznamem o podání vysvětlení z 27. 3. 2021, rozhodnutím Policie ČR z 12. 4. 2021 o odložení věci, oznámením o postoupení pohledávky z [datum], předžalobní výzvou k úhradě ze strany zástupce žalobce ze dne 17. 3. 2021 s poštovním podacím lístkem, čestnými prohlášeními z 16. 7. 2021 a 19. 7. 2021, výslechem žalované, výslechy svědků [celé jméno žalobce] ml., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. 7. Z listinných důkazů soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 4. 2016 č.j. 13 C 44/2016-23 bylo rozvedeno s právní mocí [datum] manželství [jméno] a [celé jméno žalobce]. Z odůvodnění je zřejmé, že návrh na rozvod byl manželkou podán již 24. 2. 2016, dlouhodobé vzájemné neshody manželů vygradovaly v červenci 2014. Kvůli nezletilým dětem se pokusili svazek ještě stmelit, ale bezvýsledně. Úprava poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu manželství byla provedena rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 23. 2. 2016 č.j. 8 Nc 50152/2015-71 s právní mocí 10. 3. 2016, kterým byla schválena dohoda rodičů o svěření dětí do péče matky a otec se zavázal hradit přiměřené výživné. 8. V souvislosti s rozvodem manželství byla dne 10. 8. 2015 vypracována smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů [účastníků], na základě které měl [celé jméno žalobce] měl nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti v [obec] zapsané na listu vlastnictví 916 a zavázal se uhradit společný úvěr od [právnická osoba] ve výši 199 949 Kč. [jméno] [příjmení] (žalovaná) se zavázala uhradit společný závazek vůči mBank. Žádné jiné závazky smlouva neobsahuje. Z úředního záznamu o podání vysvětlení na základě trestního oznámení [celé jméno žalobce] ml. až ze dne 27. 3. 2021 z rozhodnutí Policie ČR o odložení věci z 12. 4. 2021 je zřejmé, že smlouva o vypořádání byla oběma manžely podepsána. Smlouvu předložila žalovaná své právničce, která jí údajně sdělil, že smlouva nemá žádnou váhu, proto jí žalovaná zničila již v roce 2015. 9. V průběhu rozvodového řízení dne 7. 4. 2016 byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce] ml. jako vydlužitelem a [jméno] [příjmení] jako zapůjčitelem smlouva o zápůjčce s úředně ověřeným podpisem pouze [celé jméno žalobce] ml. Na základě smlouvy měl zapůjčitel vydlužiteli zapůjčit 890 000 Kč k úhradě vydlužitelova dluhu, který vznikl v souvislosti s rekonstrukcí a stavebními pracemi na budově dílny v [obec]. Vydlužitel se zavázal vrátit zapůjčenou částku spolu s navýšením 100 000 Kč za poskytnutí zápůjčky do 31. 3. 2018, a to na účet zapůjčitele, což nebylo učiněno. Zápůjčka byla splácena osobně v hotovosti na příjmové pokladní doklady vystavené panem [příjmení]. Dne 8. 1. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč, dne 22. 2. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 8. 3. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 21. 3. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč a dne 29. 3. 2018 bylo splaceno 134 000 Kč. Dne 31. 8. 2018 uzavřel [celé jméno žalobce]. jako postupitel s [celé jméno žalobce] st. (žalobce) jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky ve výši 445 000 Kč. Tato pohledávka byla ve smlouvě označena jako polovina společné zápůjčky manželů [příjmení], když smlouva o zápůjčce s [jméno] [příjmení] na částku 890 000 Kč byla uzavřena v době trvání manželství. Zápůjčka byla celá splacena ze strany [celé jméno žalobce] ml., nebyla součástí vypořádání zaniklého společného jmění manželů [příjmení], postupitel má tedy za dlužníkem (žalovaná) splatnou a vykonatelnou pohledávku v podílu jedné poloviny. Teprve dopisem z 25. 2. 2021, odeslaným doporučeně prostřednictvím České pošty dne 26. 2. 2021, bylo žalované ze strany [celé jméno žalobce] ml. postoupení pohledávky oznámeno. Dne 17. 3. 2021 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení. 10. V průběhu soudního řízení dne 19. 7. 2021 podepsal pan [jméno] [příjmení] čestné prohlášení o tom, že v době, kdy prováděl stavební práce na truhlárně [celé jméno žalobce], jeho bývalá manželka se chodila na dílnu koukat, jak postupují práce. Prohlásil, že věděl o tom, že oba sháněli peníze na výplatu řemeslníkům. Dále na dovolené v Turecku mluvili o tom, že už ví od koho si půjčí, měl to být nějaký kamarád z motorek. Téměř shodné čestné prohlášení podepsala dne 16. 7. 2021 [jméno] [příjmení], která prohlásila, že na dovolené v Turecku v roce 2015 před rozchodem s manželem říkala paní [celé jméno žalované], že na stavební práce na dílně si musí vyřídit půjčku, protože nemají dostatek peněz k jejich úhradě. Další téměř shodné prohlášení dne 19. 7. 2021 podepsala paní [jméno] [celé jméno žalované], které je nazváno„ Svědectví“. Podle tohoto dokumentu žalovaná [celé jméno žalované] při jedné ze svých návštěv doma u [jméno] [celé jméno žalované] prohlásila, že se těší na vyplacení z dílny v [obec] od svého bývalého manžela, protože v dílně proběhly stavební práce na necelý milion korun českých a ona dostane z dílny víc peněz. Zároveň se radovala, že půjčku na úhradu prací si vzal její bývalý manžel a ona nemusela nic platit ani zařizovat. 11. Všechna tato písemná prohlášení jsou psána naprosto shodným stylem na počítači, stejným typem, tučností a velikostí písma, vpravo nahoře je označení místa sepsání a datum, uprostřed název dokumentu a dole pod textem vpravo je vytečková