111 C 26/2019-324 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29.11.2019 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 180 539 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný bez právního titulu užívá suterénní byt, který je součástí rodinného domu, stavby č.p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba garáže, dále pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada) a pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, (dále jen „předmětný byt“). Žalobce byl vlastníkem předmětného bytu do doby uzavření smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene dne 23.1.2018 s právními účinky zápisu ke dni 12.2.2018. Od 12.2.2018 jsou vlastníky , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , každý s podílem o výši ½. Žalobce doplnil, že se jedná o dlouhodobý spor, kdy žalovaný s tehdejší manželkou darovali předmětnou nemovitost žalobci (v roce 1994). Tvrdil, že žalovaný užívá předmětnou nemovitost po celou dobu bez jakéhokoliv právního titulu, přičemž žalovaný je jediný, kdo v předmětném rodinném domě bydlí. Konkrétně žalovaný bydlí v suterénním bytě, dále užívá zahradu, garáž, sklep i půdní prostory, za což po celou dobu žalobci ničeho neuhradil. Ostatní části rodinného domu z důvodu dlouhodobých špatných vzájemných vztahů s žalovaným není možné obývat. Má za to, že žalovaný se tímto chováním dlouhodobě bezdůvodně obohacuje, jelikož užívá suterénní byt bez právního titulu a není ochoten žalobci ničeho uhradit. Žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení žalovaného dle ceny v místě a čase obvyklé za pronájem obdobně velkých bytů na 6 000 Kč měsíčně. Žalobce proto žádal o vydání bezdůvodného obohacení za období od listopadu 2016 do ledna 2018 ve výši 90 000 Kč (tj. 6 000 Kč * 15 měsíců) s příslušenstvím, tj. zákonnými úroky z prodlení. Dále žádal o vydání bezdůvodného obohacení za čerpané služby ve shodném období od listopadu 2016 do ledna 2018 v celkové výši 90 539 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonnými úroky z prodlení, a to za spotřebu elektřiny ve výši 20 110 Kč, za spotřebu vody ve výši 8 918 Kč, za spotřebu plynu ve výši 51 002 Kč a za internetové připojení O2 částku ve výši 10 509 Kč.2 Žalovaný potvrdil, že užívá předmětný suterénní byt na adrese , adresa, . Nesouhlasil však s tvrzením žaloby, že by tento byt užíval bez právního titulu, neboť přinejmenším do listopadu 2019 užíval předmětný byt se souhlasem vlastníků domu a nikdy nebyl žádán, aby byt vyklidil. Dále tvrdil, že stejně tak do té doby nebylo po něm požadováno, aby za užívání bytu hradil jakoukoliv náhradu. Má za to, že vzhledem k okolnostem se nijak bezdůvodně neobohacuje. Za podstatné považuje, že předmětný dům je jeho rodným domem, kdy dům celoživotně obývá a vždy se o něj staral po stránce údržby a chodu. V říjnu 1994 daroval celý svůj spoluvlastnický podíl na domě svému synovi (žalobci). Až do roku 2016 hradil za dům daň z nemovitostí, dále do roku 2007 hradil pojištění nemovitosti, komunální odpad do roku 2010 (poté hradil ½, od roku 2016 opětovně hradí celé), hradil veškeré nedoplatky na plynu či elektřině, vyřizoval revize plynu a elektřiny, zařizoval přípojku vody, nechal zřídit novou přípojku plynu a telefonu. Po zbudování přípojky plynu nově vybudoval stěnu na umístění plynových a el. hodin. V průběhu let prováděl či financoval celou řadu prací na domě a jeho okolí, přesto, že dům již neměl ve vlastnictví (např. úprava dvora, vybudování nových tarasů, úprava spodní zahrady, generální oprava spodní garáže, provedení nátěru proti vlhkosti a osazení rolovacích elektrických vrat, výměna venkovních vrat, zhotovení venkovního sezení s krbem, výměna oken dílny, provedení generální opravy septiku, u přístřešku provedl výměnu starých oken za luxfery a další činnosti). Uvedl, že chod domu hradil i v situaci, kdy dům užíval i žalobce se svou družkou (do května 2016). Bylo zásluhou žalovaného, že v domě vznikly 3 bytové jednotky. Ohradil se proti tvrzení žalobce, že žalovaný je jediný, kdo dům užívá, resp. užíval. Do října 2017 v domě bydlem i vnuk , jméno FO, se svou přítelkyní, kteří k bydlení užívali přízemí a 1. patro. K úhradě služeb uvedl, že je pravdou, že v předmětném období nehradil ničeho, došlo k tomu však na základě dohody žalobce a žalovaného. Do roku 2014 hradil žalovaný v domě naprosto vše, tj. veškeré spotřeby, od roku 2014 hradil žalovaný částku 3 800 Kč představující 50% nákladů na dům. V průběhu srpna 2016 se dohodl žalovaný se synem, že bude syn hradit veškeré spotřeby v domě, jako kompenzaci za nesplacené půjčky - poskytnuté na nákup sporáku 10 000 Kč, na jízdní kolo 12 000 Kč a zbytek půjčky na nákup auta 200 000 Kč. Žalobce dohodu dodržel a hradil do října 2018 vše. Po celou uvedenou dobu žalobce nežádal po žalovaném jakoukoliv úhradu služeb, v současnosti po něm syn požaduje nejen úhradu služeb, ale i úhradu nájemného - bezdůvodného obohacení.3 V replice žalobce uvedl, že žalovaný není vlastníkem domu od roku 1994 a dům do dnešního dne obývá bez existence jakékoliv smlouvy, na základě které, by byl oprávněn dům obývat. Tvrdil dále, že samotné užívání části nemovitosti žalovaným bylo žalobcem tolerováno z důvodu rodinných vazeb, ale jen za předpokladu podílení se na chodu a údržbě nemovitosti, což ale žalovaný v posledních letech nečinil. Žalobce potvrdil, že žalovaný nebyl nikdy žádán, aby dům vyklidil. S tvrzením žalovaného, že nebyl nikdy vyzván, aby začal hradit náhradu za nájemné či bezdůvodné obohacení, však žalobce nesouhlasil a uvedl, že 24.1.2017 byl žalovaný dopisem vyzván, aby se opět podílel na správě domu. Samotné nájemné po žalovaném nebylo požadováno, jelikož žalovaný předmětnou nemovitost obývá bez právního titulu a tudíž se jedná o bezdůvodné obohacení, které je vyčísleno v podobě nájmu v čase a místě obvyklém. Doplnil, že žalobce po dobu relativně vzájemně přijatelných rodinných vztahů a po dobu alespoň částečného podílení se žalovaného na provozu nemovitosti po žalovaném nepožadoval úhradu za bezdůvodné obohacení, a to pouze z důvodu rodinných vazeb. Předmětná nemovitost poslední roky převážně chátrá, jelikož žalovaný svou přítomností a svým chováním brání řádnému užívání a udržování nemovitosti vlastníky, kdy je vůči nim vulgární a agresivní. Ke zmíněným platbám prováděným žalovaným žalobce uvedl, že žalovaný platil do roku 2016 daň z nemovitosti, následně do roku 2018 hradil daň žalobce a od roku 2019 dodnes hradí daň dcera žalobce, , jméno FO, . Pojištění domu hradí již více než 10 let žalobce, což ovšem žalovaný nerozporuje. Žalobce a žalovaný se až do roku 2016 v platbách pravidelně střídali. Platby za druhou polovinu roku 2017 ovšem hradil pouze žalobce. Od roku 2018 hradí poplatky za komunální odpad žalovaný, jelikož v domě bydlí pouze on sám. Nedoplatky za elektřinu/plyn doplácel sám žalobce. Žalobce též hradil poplatky za internet a pevnou linku. Veškeré zmiňované práce na domě byly prováděny s převážným přispěním žalovaného (a to ať již finančním nebo v podobě fyzické práce). Žalobce nesouhlasil s tvrzením, že předmětné práce prováděl a financoval sám žalovaný. Třetí bytová jednotka v domě vznikla rekonstrukcí sklepa za společného přičinění žalobce, žalovaného a bývalé manželky žalovaného. Tvrzení, že vznik 3. bytové jednotky je pouze zásluhou žalovaného, je tedy nepravdivé. Potvrdil, že v domě po přechodnou dobu bydlel i syn žalobce, , jméno FO, , se svou družkou, což však ve výpočtech zohlednil. Žalobce dále uvedl, že nesporuje tvrzení, že žalovaný hradil od roku 2010 částku ve výši 3 800 Kč měsíčně. Tuto částku si však určil sám žalovaný. Žalobce v zájmu zachování dobrých rodinných vztahů nepožadoval dorovnání této částky do výše skutečných nákladů, kdy tato částka nepředstavovala polovinu nákladů na dům, jak je patrno z inkasních lístků – náklady již v roce 2010 dosahovaly částky cca 10 800 Kč, přičemž se tato částka v průběhu doby úměrně zvětšovala. V srpnu 2016 přestal žalovaný hradit platby za energie úplně. Žalobce na to upozornil pouze prostřednictvím SMS zprávy z 18.8.2016. Od srpna 2016 hradí veškeré poplatky za dům včetně energií žalobce. Dne 24.1.2017 byl žalovanému zaslán dopis s prosbou o pokračování v hrazení částky 3 800 Kč měsíčně, na tento dopis však žalovaný nereagoval a v platbách nepokračoval a žalobce byl nucen veškeré poplatky za služby hradit sám.4 V reakci na poučení soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. žalobce svá skutková tvrzení konkretizoval tak, že v žalovaném období (tzn. od listopad 2016 do ledna 2018 včetně) byl rodinný dům obýván žalovaným a jeho manželkou, přičemž v období od listopadu 2016 do září 2017 část domu užíval také syn žalobce, který se však v domě na rozdíl od žalovaného a jeho manželky zdržoval spíše minimálně, jelikož studoval v Liberci a následně v Praze a i při pobytu v Jablonci nad Nisou pobýval střídavě v předmětném domě a v bytě přítelkyně. Za společně užívané období (tzn. od listopadu 2016 do září 2017) žalobce vyčíslil n