13 C 12/2023-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovanou pohledávku. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] (dále jen„ Banka“) dne 5. 11. 2020 prostřednictvím Žádosti/ Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] o poskytnutí úvěru. Banka žalovanému doručila akceptaci spolu s dokumentem Základní informace o úvěru a jeho splácení, čímž došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou pomocí elektronického podpisu, k jehož připojení využil údajů, které jsou výhradně známé jenom jemu. Banka na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, otevřela mu úvěrový účet a poskytla platební kartu. Z úvěrového účtu poté vyplatila za žalovaného zprostředkovateli za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb dne 9. 11. 2020 částku 7 089 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný svou povinnost neplnil a dostal se tak s úhradou splátek do prodlení. Od této doby jsou žalovanému účtovány poplatky, úvěr je úročen úrokovou sazbou 23,76 % a Banka v souladu se smlouvou prohlásila poskytnutý úvěr ke dni 30. 6. 2022 za splatný v celé výši. Před podáním žaloby žalovaný na úvěr uhradil částku 4 770 Kč. Dle žalobkyně sestává uplatněná pohledávka z nesplacené jistiny ve výši 18 405,27 Kč, poplatků smlouvy 600 Kč, pokut ve výši 166,91 Kč a pojistného ve výši 479,40 Kč. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinná. Právní zástupce žalobkyně se z účasti na soudním jednání omluvil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení i právního zástupce žalobkyně. 3. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2022 postoupila [právnická osoba] [anonymizována tři slova] své pohledávky za dlužníky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznamováno dopisem ze dne 26. 7. 2022, odeslaným mu téhož dne. Notifikaci proto soud považuje za řádnou a aktivní legitimaci žalobkyně za danou. 4. Soud ve věci rozhodl na základě provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav: 5. Z Žádosti/ Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která není datována, že obsahuje specifikační údaje žalovaného, podepsaná však nikterak, tj. ani vlastnoručně ani jakkoliv elektronickým způsobem, není. Stejně tak postrádají verifikaci podpisem i veškeré další k důkazu předložené listiny ohledně kontraktace, tj. formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o specifickém čerpání spotřebitelského úvěru a rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů ze dne 5. 11. 2020. Z dopisu ze dne 10. 11. 2020 je zřejmé, že jej Banka vyhotovila pro žalovaného a obsahoval informace ohledně schválení [anonymizována dvě slova] na základě žádosti žalovaného ze dne 4. 11. 2020. Že by byl dopis ale skutečně žalovanému odeslán doloženo nebylo. Následně dne 24. 5. 2022 vypracovala Banka odstoupení od úvěrové smlouvy s tím, že žalovaný dluží 21 550 Kč. Odeslání odstoupení žalovanému rovněž zůstalo neprokázáno. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 7. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Shora konstatované listiny, které mají doložit uzavření smlouvy o úvěru, dle soudu nikterak neprokazují, že to byl právě žalovaný, kdo projevil zájem o uzavření smlouvy, poskytl žalobkyni údaje a akceptoval ve smlouvě zakotvené podmínky úvěru. Žádnou z listin nelze považovat za podepsánou. 10. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy mezi Bankou a žalovaným, přicházelo by v úvahu posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z."). 11. Žalobkyně však žádným z provedených důkazů hodnověrně nedoložila, že žalovanému finanční prostředky poskytla a tento je čerpal, když jediným předloženým dokladem je tabulka, která však nesplňuje parametry klientského výpisu z účtu a může být považována toliko za doplnění rozhodujících skutečností. Soud proto s ohledem na neunesení břemene důkazního uzavřel, že žalobě nelze vyhovět ani z titulu smlouvy ani z titulu bezdůvodného obohacení a žalobu v celém rozsahu zamítl. 12. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastnici řádně poučenou ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Benefitu poučení soudem tedy nehodlal využít. 13. Z důvodu hospodárnosti, kdy již uzavření smlouvy o úvěru neměl soud za prokázáno, nebyl proveden pro nadbytečnost důkaz Sazebníkem, produktovými podmínkami, informacemi o bonitě klienta, všeobecnými obchodními podmínkami a předžalobní upomínkou. 14. Jelikož měl žalovaný ve věci plný úspěch, vznikl mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na přiznání náhrady nákladů soudního řízení. Jelikož však žalovanému v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly, soud jejich náhradu nepřiznal.