10 C 243/2023-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit 33.500 Kč s odůvodněním, že dne 16.12.2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem částky 27.000 Kč na jeho účet s možností postupného čerpání. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný projevil svoji vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 1 Kč ze svého účtu na účet věřitele. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve odsouhlasil předsmluvní informace a poté vlastní smlouvu. Následně mu byla smlouva zaslána do emailu. Na základě poskytnutých informací původní věřitel zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši až 25.000 Kč zasláním na jeho účet č. [bankovní účet], žalovaný dvakrát požádal o odklad splatnosti a splatnost úvěru tak nastala 5.2.2022. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině úvěru 25.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 6.250 Kč. Žalovaný úvěrovou částku neuhradil řádně a včas, proto mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, žalobce požaduje tuto smluvní pokutu jen prvních 90 dnů, tedy 2.250 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení. K žalobě doložil smlouvu o úvěru ze dne 16.12.2021, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, předžalobní upomínku. 2 Žalobce se z jednání omluvil s tím, že trvá na žalobě. 3 Žalovaný v odporu a před soudem uvedl, že skutečnosti uváděné v žalobě jsou pravdivé. Dluží žalovanou částku, požaduje však možnost uhradit ji v měsíčních splátkách po 10.000 Kč počínaje měsícem dubnem 2024. Žije se svojí matkou, neplatí žádné výživné, má ještě jednu exekuci, ta by měla být doplacena v březnu. 4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6 Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z tvrzení žalovaného. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností, v insolvenčním rejstříku, v databázi SOLUS, porovnal příjmy žalovaného s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žalovaný k tomuto ničeho nenamítal. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný. 9 Žalovaná je tedy povinen vrátit žalobci nejen dlužnou jistinu 25.000 Kč, ale též poplatek za poskytnutí úvěru 6.250 Kč a úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí. Pro případ nezaplacení jistiny si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení dle § 2048 o.z., tedy za 90 dní jde o částku 2.250 Kč. 10 Vzhledem k osobním a sociálním poměrům žalovaného, které uvedl při jednání soudu (viz bod 3 odůvodnění), soud umožnil žalovanému uhradit žalovanou částku a náhradu nákladů řízení prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 10.000 Kč, splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného měsíce, počínaje měsícem dubnem 2024, a to pod ztrátou výhody splátek. Nezaplatí-li byť jednu splátku, stává se celý dluh splatným najednou. 11 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 1.340 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., neboť se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy za 3 úkony po 500 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 3.518 Kč.