22 C 106/2024-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 900 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovanou dne 13. 7. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok a poplatek za sjednání úvěru 330 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši a splatnosti dle splátkového kalendáře. Úrok je vynesen v rámci druhé až osmé splátky pevnou částkou ve výši 490 Kč. Smlouvou byly sjednány služby tzv. bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně a SMS servis za 49 Kč měsíčně a jednorázový poplatek za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ 990 Kč. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splatné splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédla do externích registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík). Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná uhradila částku 2 Kč (k započtení úhrad na úrok, poplatky a jistinu odkazuje žalobkyně na splátkový kalendář). Žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni nesplnila řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr ke dni 5. 1. 2024 a vyzvala žalovanou k jeho okamžité úhradě. Ke dni podání žaloby byla žalovaná částka tvořena neuhrazenou jistinou 9 998 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem a bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč (tj. 4x 99 Kč), poplatkem za SMS servis v celkové výši 196 Kč (tj. 4x 49 Kč), poplatkem za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1 980 Kč (tj. 2x 990 Kč), kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaloženými náklady na vymáhání pohledávky v celkové výši 1 030 Kč (tj. 3 měsíce mimosoudního vymáhání po 300 Kč a 130 Kč za výzvu k plnění), a smluvní pokutou v celkové výši 1 500 Kč (tj. 3x 500 Kč). Na příslušenství žalobkyně žádá kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 122,93 Kč od 17. 2. 2024 do 5. 3. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 16 900 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná a k žalobě se nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 o. s .ř.4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne 13. 7. 2023. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované úvěr 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru splatit v 24 měsíčních splátkách splatných k 13. dni v měsíci počínaje 13. 8. 2023. První splátka činila 895 Kč, 2. – 8. splátka 1 055 Kč, 9. – 23. 565 Kč a 24. 557 Kč. Úrok byl vynesen v rámci 2. až 8. splátky pevnou částkou ve výši 490 Kč. RPSN činilo 49,20 % a celková částka k zaplacení žalovanou 1 760 Kč. Strany si jednaly poskytnutí služeb tzv. bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně a SMS servis za 49 Kč měsíčně a možnost prodloužení splatnosti splátky „korunovým odkladem“ za poplatek 990 Kč. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splatné splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč a úhradu za náklady za měsíc vymáhání 300 Kč.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně eviduje, že žalovaná je , Anonymizováno, , je zaměstnanec s příjmem 20 500 Kč, ostatní členové domácnosti mají příjem 21 500 Kč a že nemá jiné splátkové zatížení. Dále dne 3. 7. a 13. 7. 2023 žalobkyně provedla lustraci žalované v ISIR s negativním výsledkem a dne 13 7. 2023 v registru NRKI s výsledkem OK.7. Z opisu výpisu přijatého poplatku soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden pro žalovanou.8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 13. 7. 2023 poukázala žalobkyně na účet č. , č. účtu, 10 000 Kč.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná uhradila dne 13. 8. 2023 1 Kč a 13. 9. 2023 1 Kč.10. Z výzvy ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že je v prodlení s úhradou částky ve výši 5 530 Kč, vyzvala ji k zaplacení. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 22. 11. 2023.1. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 5. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že je v prodlení s úhradou splátek, vyzvala ji ke splacení celého úvěru a k úhradě dlužné částky v celkové výši 16 900 Kč ve lhůtě 14 dnů. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 8. 1. 2024.11. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované pohledávky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 5. 2. 2024.12. Ze sazebníku a standardní informace o spotřebitelském úvěru soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro právní posouzení věci. Metodiku posouzení úvěruschopnosti vzhledem k jejímu obsahu považoval soud za doplnění žalobních tvrzení.13. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k námitce neplatnosti i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinnos