6 C 170/2024-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 9. 4. 2024 domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 12 600 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 27. 7. 2022 se žalobkyní smlouvu o zápůjčce („Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč („Jistina“), které byly žalované zaslány na účet č. , č. účtu, dne 27. 7. 2022. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč („Poplatek“). Jistina a Poplatek byly splatné dne 16. 9. 2022, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaná na svůj dluh uhradila částku 5 653 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy, písemné výzvy odeslány dne: 3.2.2022, 10.2.2022, 17.2.2022, 26.02.2022, 13.03.2022). Náklady spojené s uplatněním pohledávky byly poníženy částečnou úhradou žalované na výši 1 847 Kč. Celková výše dluhu žalované činí 14 447 Kč, přičemž sestává z Jistiny a poplatku ve výši 12 600 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 847 Kč Dále žalobkyně nárokovala smluvní pokutu dle čl. 2.3 Smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to konkrétně ode dne 17. 9. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 21. 3. 2024, kdy žalobkyně vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 5 510 Kč. Žalobkyně však vymáhá smluvní pokutu pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. pouze co do částky 5 000 Kč. Tato částka byla umořena částečnou úhradou žalované.2 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:3 Z výpisů z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne 27. 7. 2022 vyplacena částka 10 000 Kč a dále, že protiúčet č. , č. účtu, je veden na žalovanou, jak plyne z verifikační platby 1 Kč dne 27. 7. 2022.4 Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 2. 2024 soud zjistil, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 14 286 Kč ve lhůtě 3 dnů. Předložen byl dále doklad o odeslání zásilky dne 8. 2. 2024.5 Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky v celkové výši 10 000 Kč, a to převodem na účet č. , č. účtu, . Smlouva je za žalovanou podepsána dne 27. 7. 2022 prostřednictvím PIN kódu 9295. Stejně tak jsou za žalovanou dne 27. 7. 2022 podepsány předložené všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.6 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Návrh žalobkyně na provedení důkazu zprávou banky – , právnická osoba, . soud pro nadbytečnost zamítl.7 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici žádné důkazy prokazující zkoumání majetkové situace žalované. Soud za dané situace tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.10 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.11 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).12 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných