214 C 155/2020-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh za odběr elektřiny na odběrném místě [adresa žalovaného] za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně na základě informací provozovatele distribuční soustavy vystavila dne [datum] vyúčtování dodávky elektřin do předmětného odběrného místa [číslo] [variabilní symbol] na částku [částka], na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy vystavila žalobkyně za předmětné období dne [datum] opravný daňový doklad [číslo] [variabilní symbol] na částku [částka], žalobkyně po žalovaném nepožadovala vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši [částka]. Majitelé odběrného místa jsou pan [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž dle sdělení pana [jméno] [příjmení] původní odběratelka paní [jméno] [příjmení] zemřela a podnájem bytu převzal její syn [celé jméno žalovaného]. [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o sdružených službách elektřiny pro odběrné místo [část obce a číslo], dne [datum] jmenovaná zemřela, dědické řízení bylo vedeno Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] a bylo podle § 153 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních (dále jen,,z.ř.s.“) zastaveno, neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek, avšak i nadále docházelo k odběru elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy s žalobkyní na základě neukončené smlouvy původní odběratelky. Tímto jednáním se tedy žalovaný jako pasivně legitimovaný ve sporu obohatil. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě pohledávky zásilkou ze dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, protože se je žalovanému nepodařilo doručit, byl platební rozkaz zrušen. Následně vydal soud usnesení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), jímž vyzval oba účastníky ke sdělení, zda souhlasí, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě provedených listinných důkazů. Současně je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě 10 dnů nevyjádří, že nesouhlasí, bude soud předpokládat, že s takovým rozhodnutím souhlasí. Protože se oba účastníci nevyjádřili, marně mu uplynula stanovená lhůta, došlo tedy k fikci souhlasu s rozhodnutím bez jednání a soud postupem podle § 115a o.s.ř. takto skutečně rozhodl. 3. Soud vyšel z listinných důkazů, a to smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], vyúčtování dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] [číslo] [variabilní symbol] ze dne [datum], spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], informativního výpisu z KN a e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož [jméno] [příjmení] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec], žalobkyně vyúčtovala daňovým dokladem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] za dodávku elektřiny částku [částka]. [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa žalovaného], dle protokolu o předběžném šetření ze dne 27.1.2017 sp. zn. [číslo jednací] ve věci zemřelé [jméno] [příjmení] se pozůstalý syn [osobní údaje žalovaného] označil jako spolužijící osoba, usnesením ze dne 27.1.2017 čj. [číslo jednací] bylo řízení ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] podle § 153 z.ř.s. zastaveno, protože zůstavitelka nezanechala žádný majetek. Majiteli odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], že nájem po [jméno] [příjmení] převzal její syn [celé jméno žalovaného]. 4. Po smrti původní odběratelky docházelo k odběru elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy s žalobkyní na základě neukončené smlouvy původní odběratelky, tímto odběratelem byl žalovaný jako osoba spolužijící s [jméno] [příjmení] ke dni jejího úmrtí a nadále bydlící na adrese [část obce a číslo]. 5. Z opravného vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol] ze dne [datum] do odběrného místa [část obce a číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] částku [částka] včetně smluvní pokuty [částka] při 21% DPH. Z tohoto vyúčtování soud shledal, že za období od [datum] do [datum] činila platba za spotřebu VT elektřiny [částka], za spotřebu NT elektřiny [částka], za stálý měsíční plat [částka] a daň z elektřiny [částka], tedy [částka] bez DPH. Za totéž období bylo na platbách za související služby, a to za systémové služby vyúčtováno [částka], podporu výkupu z OZE [částka] a činnost operátora trhu [částka], tedy [částka] bez DPH. Celkem se jedná o [částka], což spolu s 21% DPH ve výši [částka] představuje částku [částka]. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] podacím lístkem z téhož dne soud shledal, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do [datum]. 7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalovaný se na úhor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť čerpal plnění bez právního důvodu, je tedy povinen v rozsahu čerpaného plnění žalobkyni bezdůvodné obohacení vrátit. Za dobu od [datum] do [datum] se za 7 dní jednalo o částku [částka], tedy za 1 den o [částka] a za dobu od [datum] do [datum] o částku [částka], o níž se žalovaný neobohatil. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] ([částka] – [částka]). Žalovaný je podle § 1968 o.z. s plněním v prodlení počínaje [datum], o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., náklady žalobkyně představují zaplacený soudního poplatku [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., což spolu s 21% DPH ve výši [částka] činí celkem [částka]. Protože žalobkyně měla úspěch 93% a neúspěch 7%, odečtením procenta neúspěchu od procenta úspěchu, je dám nárok žalobce zaplacení 86% náhrady nákladů řízení, což činí zaokrouhleně [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně, v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.