229 C 21/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky, podepsána ze strany žalovaného byla SMS kódem, který byl žalovanému zaslán SMS zprávou. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla žalovanému na jeho bankovní účet částku [částka]. Výzvou odeslanou žalovanému dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Tvrzení žalobkyně o tom, že smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem, pak soud za prokázané nemá. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť chybí podpis žalovaného na předložených listinách, pokud by se pak mělo jednat o dohodu v jiné nežli písemné formě, pak není zřejmé, zda strany skutečně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni, popř. právní předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že nebylo na dluh zaplaceno ničeho. 6. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila, a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, zejména tvrzení o uzavření dohody určitého obsahu právě s žalovaným. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 7. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen „o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 12. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku [částka]. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil žádnou obranu, má žalobkyně právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného. Soud proto rozhodl, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 13. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení je částečně důvodný, a to od [datum] v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] s určením data splatnosti do 3 dnů. Ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], lhůta k plnění uplynula tedy dne [datum], nejpozději [datum] se tak žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to od [datum] do zaplacení. 14. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je u obou účastníků v zásadě shodný a lze tedy spravedlivě požadovat po účastnících, aby si každý nesl své náklady sám. Při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu.