229 C 24/2020-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] zavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], částka [částka] byla převedena na bankovní účet žalovaného a částka [částka] byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem [částka] v pravidelných 33 měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z neuhrazených dlužných splátek ve výši [částka], z částky [částka] za tři upomínky, ze smluvní pokuty za každé prodlení se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru ve výši [částka] (3 x [částka]), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tedy z částky [částka] od [datum] do [datum], tedy částky [částka]. Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 21,37 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 27 936 od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že posouzení úvěruschopnosti provedla s odbornou péčí. Vyžádala si dvě výplatní pásky žalovaného, opatřila si negativní výpis žalovaného z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku, čestné prohlášení žalovaného ohledně závazků, výdajů a příjmů. Posoudila náklady na bydlení žalovaného ve vztahu k normativním nákladům na nájemní bydlení dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. Při posuzování vycházela žalobkyně rovněž z výše existenčního a životního minima a přihlédla k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2019. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se i přes řádné předvolání nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.). 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru od [datum]. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu, na základě které se zavázala žalobkyně žalovanému poskytnout částku [částka], žalovaný se pak zavázal zaplatit žalobkyni celkem [částka] v 33 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Roční úroková sazba činila 21,37 % a RPSN 32,4 %. Žalovaný měl dále zaplatit provizi zprostředkovateli ve výši [částka]. V čl. IV. bodě 4 písm. b) smlouvy o úvěru byl ujednán sazebník poplatků, přičemž poplatek za odeslanou upomínku pro nesplácení splátek činil [částka]. V čl. IV bodě 2 smlouvy o úvěru byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a dále smluvní pokuta ve výši [částka] za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením splátky úvěru. Podle čl. IV. bod 1 smlouvy o úvěru pro případ porušení povinnosti žalovaného tím, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky nebo i jen její části po dobu delší než dva měsíce bylo mezi stranami dohodnuto, že dojde k zesplatnění okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru žalovanému. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] a ze zprávy banky ze dne [datum] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem a disponentem byl právě žalovaný, bylo dne [datum] převedeno [částka]. [příjmení] [částka] pak byla, jak bylo zjištěno z potvrzení transakce, vyplacena téhož dne žalobkyní na účet zprostředkovatele v souladu s ujednáními smlouvy o úvěru. 6. Z výpisu z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr nebyl žalovaný veden ani v jednom z těchto rejstříků. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že za měsíc březen 2020 činila čistá mzda žalovaného [částka] a za měsíc únor 2020 činila čistá mzda žalovaného [částka]. 7. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti a formuláře výdaje a příjmy spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho příjmy činí [částka], příjmy domácnosti pak [částka], výdaje na bydlení [částka], výdaje na splácení dalších úvěrů [částka] a ostatní výdaje [částka], tyto pak ale nebyly zahrnuty do rozdílu mezi příjmy a výdaji. Z formuláře závazky spotřebitele pak bylo zjištěno, že žalovaný jako jediný svůj závazek uvedl závazek vůči [právnická osoba] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. 8. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že [datum] byla na tento účet připsána platba ve výši [částka], jakožto mzda. Zároveň bylo ovšem také zjištěno, že počáteční zůstatek v měsíci únoru 2020 byl [částka] a konečný zůstatek [částka]. Připsáno za tento měsíc bylo na bankovní účet [částka] a odepsáno [částka]. 9. Z upomínky ze dne [datum], [datum], čestného prohlášení ze dne [datum] a ze dne [datum] a seznamu odeslaných upomínek soud zjistil, že byl žalovaný opakované žalobkyní upomínán o zaplacení dluhu. 10. Z předžalobní výzvy a zesplatnění ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky do 10 dnů od odeslání této výzvy. 11. Žalobkyně tvrdila a vyplývá to i z tabulky„ bonita smlouvy“, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na svůj dluh cokoli uhradil. 12. Z tabulky„ pro zákazníky“, z tabulky umoření pro smlouvu o úvěru, tabulky výdajů na konečnou spotřebu domácnosti a statistiky rodinných účtů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 13. Návrh na provedení důkazu listinou označenou jako výše normativních nákladů a životní minimum 2020 soud zamítl, když tyto listiny pouze obsahují části právních předpisů a tyto není třeba v řízení dokazovat. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka], z toho částku [částka] převedla na bankovní účet žalovaného a částku [částka] převedla na účet zprostředkovatele jakožto provizi. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 33 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [datum] včetně smluveného úroku ve výši 21,37 % p.a. Celkem tak měl žalovaný žalobkyni zaplatit [částka]. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a dále smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením splátky úvěru. Mezi stranami byl sjednán poplatek za upomínku ve výši [částka]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán z důvodu nesplácení dluhu. Žalobkyně prohlásila k [datum] celý úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení do 10 dnů od odeslání oznámení, tj. do 10 dnů od [datum]. 15. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splatit úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel př