14 C 1/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, kterou vynaložil na vyčištění okapů a střechy od jehličí a větví z modřínu žalovaného. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. 288, jeho součástí je rekreační chata ev. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem sousedních pozemků, zejména pozemku parc. [číslo] na němž se cca jeden metr od hranice s pozemky žalobce nacházel vzrostlý modřín, který zejména na podzim, kdy opadával, značně znečišťoval pozemky žalobce, resp. zahradu, střechu chaty a okapy, které bylo nutno pravidelně čistit. Přes opakované výzvy žalovaný situaci neřešil, a žalobce tak střechu a okapy nechal profesionálně vyčistit dne [datum], za což téhož dne zaplatil [částka]. Žalovaný tuto částku žalobci odmítl nahradit, a to i navzdory opakovaným výzvám a předžalobní výzvě ze dne [datum] s termínem splatnosti [datum]. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Tvrdil zejména, že pozemek žalobce je obklopen jehličnany ze všech stran, a spad jehličí, které je nadto plodem v smyslu ust. § 1016 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), z jediného stromu se tak nemůže dít v míře nepřiměřené poměrům a podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku. 3. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobce má ve společném jmění s manželkou pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba, parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba, parc. [číslo] v témže katastrálním území (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí). Dne [datum] žalobce zaplatil za„ vyčištění střechy od sousedního modřínu“ částku [částka] (zjištěno z faktury [číslo] 2019 ze dne [datum] vystavené [jméno] [příjmení], [IČO]) a úhradu této částky požadoval po žalovaném se splatností do [datum] s tím, že jej upozornil na možnost podání žaloby, výzva byla žalovanému doručena dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky). Mezi účastníky dále bylo nesporné, že na pozemku žalovaného se v bezprostřední blízkosti pozemku žalobce nacházel předmětný modřín. Z tohoto stromu opadávalo jehličí a větvičky na pozemek a chatu žalobce (zjištěno z fotografií). Svědci [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] (výpověď tohoto svědka však byla oslabena, neboť žalobce mu udělil plnou moc k nahlédnutí do spisu) a především [jméno] [příjmení] vypověděli, že na střeše žalobcovy chaty směrem k pozemku žalovaného bylo jehličí více než na straně druhé, žalobce si na spad jehličí stěžoval. Svědek [příjmení], který jehličí (a v menší míře též větvičky) odstraňoval, rovněž uvedl, že jehličí ucpalo i žlaby, které byly od mokrého jehličí rezavé, čistil tedy nejen střechu. Svědek [příjmení] uvedl, že na místě, resp. na střeše, bezpečně poznal jehličí modřínu. 5. Třicetidenní koncentrační lhůta ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), byla žalovanému dána dne [datum]. Zástupce žalovaného poté soudu zaslal podání až dne [datum], tedy po jejím uplynutí. Až při jednání dne [datum] zástupce žalovaného učinil důkazní návrhy, které soud nemohl provést s tím, že nebylo možno ani přihlížet k dalším (novým) tvrzením. Z týchž důvodů soud nevyhověl ani neurčitému návrhu na zadání znaleckého posudku, neboť navíc není zřejmé, z jakého oboru a k zodpovězení jakých konkrétních odborných otázek byl tento důkaz (opožděně) navrhován. 6. Dle § 1013 odst. 1 o.z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. 7. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 8. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše citovaných ustanovení, přičemž vyšel zejména z nesporného tvrzení účastníků, že na pozemku žalovaného v blízkosti pozemku žalobce se nacházel vrostlý modřín. Pokud jde o charakter opadávání jehličí z tohoto stromu, soud neshledal důvod nevěřit výpovědím svědků, které jsou podporovány založenými fotografiemi a hovoří mj. tak, že spad jehličí byl značný právě ze směru od pozemku žalovaného. Svědek [příjmení], který jehličí odstraňoval, dále uvedl, že jehličí odstraňoval nejen ze střechy, nýbrž i z okapů (žlabů), které jehličí zcela ucpalo. Tato zjištění vedou soud k závěru, že ve smyslu § 1013 odst. 1 o.z. imise z pozemku žalovaného představované jehličím v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezily žalobce v obvyklém užívání pozemku, resp. chaty, která je jeho součástí, neboť vedly nejen ke znečištění střechy, nýbrž i k ucpání okapů, tedy zasáhly do absolutního (vlastnického) práva žalobce, což případně mohlo vést i ke škodě na majetku žalobce. Žalobce proto v důsledku porušení povinnosti žalovaného dle § 1013 o.z. vynaložil náklady na odstranění imise ze svého pozemku, čímž mu vznikla škoda právě ve výši [částka] na základě faktury ze dne [datum]. Protože je žalobce s úhradou v prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970, má žalobce dále právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. počínaje dnem následujícím po splatnosti uvedené v předžalobní výzvě. 9. Námitce žalovaného, že jehličí je svým charakterem plod, což na straně žalobce vede k důsledkům uvedeným v § 1016 o.z., soud nepřisvědčil, neboť je vyvrácena jednak provedeným dokazováním (jehličí představuje vlastně odpad, který je nutno odstranit) a jednak závěry doktríny, dle nichž plody musejí přinášet užitek, resp. výnos (srov. např. ŠVESTKA, [jméno]. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. [obec]: Wolters Kluwer, 2019 – komentář k ust. § 491 odst. 1 o.z.), jakož i judikaturou (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2108/2000, či ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2746/2012). 10. Další námitky žalovaného (zejména stran přístupu žalobce a nedobrých sousedských vztahů) nejsou pro posouzení věci relevantní, pročež se jimi soud nezabýval a žalobě jako důvodné vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na jejich náhradu v částce [částka] Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 7 a § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) a z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění, účast na jednání soudu dne [datum] dle § 14 odst. 2 a.t., účast na vyhlášení rozsudku) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a cestovní náhrada v celkové výši [částka] za cesty na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět. Náhrada za jednu cestu automobilem Audi A4 činí [částka] za 174 ujetých km ([částka] za litr nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při kombinované spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. Dále advokátovi dle § 14a a.t. náleží náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu [částka] ve výši [částka]. 12. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.