§ 491 občanský zákoník – Pojmy plod a užitky
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 491 občanského zákoníku definuje pojmy „plod“ a „užitky“ jako to, co věc pravidelně poskytuje, a to buď ze své přirozené, nebo právní povahy. Plod je například úroda ze stromu, mléko od krávy nebo vejce od slepice, protože to věc poskytuje ze své přirozené povahy. (§ 491 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 491 odkazuje 23 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.
(2) Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Plod je například úroda ze stromu, mléko od krávy nebo vejce od slepice, protože to věc poskytuje ze své přirozené povahy.
- Užitky jsou například nájemné z pronajatého bytu nebo úroky z půjčených peněz, protože to věc poskytuje ze své právní povahy.
- Rozlišení mezi plody a užitky je důležité pro určení, komu tyto výnosy náleží, například při dělení majetku nebo při užívání cizí věci.
Příklad
Pan Novák vlastní jabloň. Jablka, která jabloň pravidelně rodí, jsou podle tohoto paragrafu plody. Pokud pan Novák pronajme svůj dům, nájemné, které za něj dostává, jsou užitky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 491
Jak soudy aplikují § 491
Pojem plodů a užitků věci je definován v § 491 odst. 1 a 2 o. z. Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy (srov. § 491 odst. 2 o. z.). Pravidelně půjde o pohledávku (typicky např. nájemného, pachtovného; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3793/2010, uveřejněný pod č. 97/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. …
… církví a náboženských společností, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovité věci v souladu s jejím účelem“, pak je třeba zopakovat konkluze vyslovené již v předchozím kasačním rozsudku, že „nájemné, jež je užitkem plynoucím vlastníku věci jejím přenecháním k užívání jinému (§ 491 odst. 2 o. z.), nelze ovšem pod vymezený rozsah věci, v němž se v intencích ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. oprávněné osobě vydává, podřadit.
Zde však jde o nárok týkající se užitků ve smyslu § 491 o. z., na které dopadá § 713 odst. 1 o. z., neboť nájemné je tradičně považováno za užitek (k tomu srovnej § 491 o. z., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 5432/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3618/2010).