207 C 145/2021-31 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala částky [částka] s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a žalobkyně se touto smlouvou zavázala zajistit žalované dodávky plynu do určeného odběrného místa, žalovaná se zavázala za dodávky plynu řádně a včas zaplatit. Vedle přímých smluvních ujednání se vztah mezi účastníky řídil rovněž obchodními podmínkami společnosti žalobkyně pro dodávky elektřiny a zemního plynu domácnostem a maloodběratelům. Žalobkyně dále uvedla v žalobě, že dodávala žalované plyn a splatnost ceny plynu byla dohodnuta na 15 dnů od data vystavení faktury. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 3 roky od data účinnosti smlouvy a pro případ porušení kterékoli z povinností je zákazník povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši [částka]. Podle žalobních tvrzení vystavila žalobkyně žalované dne [datum] fakturu na částku [částka] za nedodržení smluvních podmínek, která byla splatná [datum], neboť smlouva byla uzavřena na 3 roky od data účinnosti smlouvy, ale byla ukončena předčasně již [datum]. Žalobkyně v žalobě neuvádí další tvrzení k tomu, kým byla smlouva ukončena a z jakého důvodu, domáhá se ale zaplacení částky [částka], patrně z titulu smluvní pokuty. 2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně písemně omluvila s tím, že odkázala na předložené listiny a obsah žaloby, výslovně souhlasila, aby soudní jednání proběhlo bez její účasti. 3. Žalovaná se k jednání dostavila, vyslovila nesouhlas se žalobou, tvrdila totiž, že žádnou smlouvu se žalobkyní nepodepsala. Blíže svá tvrzení rozvinula tak, že v roce 2018 u jejího bytu zazvonili neznámí muži a přesvědčili ji k podpisu jakési plné moci, jejíž stejnopis ale žalované nedali. Údajně tvrdili, že dodávka bude jen na měsíc na zkoušku, za ten měsíc žalovaná skutečně zaplatila a bylo to až na leden 2021, protože předtím stále trvala její smlouva u předchozího dodavatele (innogy). Podle žalované přišel nějaký zástupce, nejdřív jen jeden, potom dva, vnucovali se jí do bytu, že prý nabídnou levnější plyn. Žalovaná tomu nakonec podlehla, pustila je dovnitř, byť si nevzpomínala, že by něco podepsala, ale po nahlédnutí do listin připustila, že podpis na tzv. plné moci je její. Pak už se s ní nikdo nebavil, jenže ona si vzápětí uvědomila, že takhle to nechce, a hned se obrátila na svého původního dodavatele, tj. spol. innogy. [jméno] jí poradili, ať od smlouvy honem odstoupí, a žalovaná toho využila, protože ti zástupci jí říkali, že to bude jenom na měsíc a pak se může vrátit k původnímu dodavateli. Zřejmě tedy za jejími zády uzavřeli tito zástupci jejím jménem nějakou smlouvu, jejíž obsah ona vůbec nezná. Týž den, kdy se tak stalo, si ještě všimla, že ti stejní lidé stáli před domem a přesvědčovali ještě nějaké další lidi, tak žalovaná k nim šla a řekla, že chce znovu vidět tu plnou moc, protože s ní nesouhlasí, jenže oni odmítli tuto listinu vydat a nechtěli ji ani ukázat. Za první měsíc zaplatila stanovenou zálohu [částka], ale hned poté na radu původního dodavatele - innogy od smlouvy odstoupila, volala také na Energetický regulační úřad, kde jí poradili stejný postup. Pak obdržela až výzvu k zaplacení pokuty, což odmítla telefonicky. Žalobkyni nic nedluží, neboť za jeden měsíc odběru skutečně zaplatila [částka] a poté už byla jejím dodavatelem opět společnost innogy. 4. Soud provedl k důkazu smlouvu na dodávku plynu, kde u podpisu zákazníka je razítko [anonymizována dvě slova] a nějaký podpis, dále dohoda o plné moci, kde je uveden podpis zmocnitele – žalovaná a zmocněnce [příjmení] [jméno], přičemž smlouvy i plná moc jsou datovány [datum] a [právnická osoba] – [jméno] [příjmení] vystupuje ve smlouvě o sdružených dodávkách plynu jako zástupce [celé jméno žalované]. Ve smlouvě je skutečně uvedeno ustanovení o smluvní pokutě [částka] pro případ porušení kterékoli z povinností, které jsou obsahem smlouvy, obdobně je v článku VI. bod 2 písm.h) všeobecných smluvních podmínek [právnická osoba] uvedena povinnost zákazníka nebýt po dobu účinnosti smlouvy zákazníkem účinného smluvního vztahu s jiným obchodníkem a neumožnit jinému dodávku a odběr plynu či elektřiny. Porušení se chápe jako podstatné porušení smlouvy odůvodňující odstoupení od smlouvy. Obě listiny, tedy smlouva o sdružených službách o dodávkách plynu i dohoda o plné moci, která je skutečně podepsána žalovanou jako zmocnitelem, je jednak formulována na částečně předvyplněném tiskopise a datována [datum] za zmocněnce a [datum] za zmocnitele, dohoda o plné moci s datem [datum] se jeví být spíše avízem takového zmocnění, kde údajný zmocněnec žalované zmocňuje jejím jménem dodavatele [právnická osoba] k řadě jednání v souvislosti s ukončením předchozích smluv, s dodávkou z vlastních zdrojů, apod. 5. Dalšími listinami byly faktury s vyúčtováním částek [částka], a to s datem [datum] a poté [datum], k čemuž je připojena kopie dodejky. 6. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni o nutnosti doplnit žalobní tvrzení přinejmenším v tom, jakým způsobem žalobkyně dosáhla tvrzeného uzavření smlouvy na dodávku plynu se žalovanou, jaké údaje jí byly jakožto spotřebiteli při uzavírání smlouvy sděleny, jakým způsobem byla žalovaná jakožto spotřebitel poučena o svých právech a povinnostech při uzavírání smlouvy, zejména však, zda vůbec byla seznámena s obsahem toho, co podepsala, neboť ona to zcela popírá a důkazní břemeno je v tomto směru na straně žalobkyně. Také by měla žalobkyně vysvětlit, zda skutečně neporušila povinnosti, které stanoví například §§ 1811, 1814, 1820 odst. 1, či 1829 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“), když je v takovém případě povinností podnikatele poskytnout relevantní informace předem v písemné podobě, na straně žalobkyně by také byla povinnost prokázat, že v právním styku jednala poctivě ve smyslu ustanovení § 6 o.z. a že neporušila zákaz podomního prodeje a služeb, který platí dlouhodobě na celém území města Kladna, což lze jednoduše dohledat na internetu a nelze se tak odvolávat na neznalost takového zákazu. Pokud žalovaná tvrdí, že nedostala žádnou listinu, která by odpovídala svým obsahem tomu, co žalobkyně předkládá k důkazu, pak by bylo důkazním břemenem žalobkyně vyvrátit toto tvrzení (doložit předání listiny), tedy vyvrátit takovou obranu žalované. Žalovaná požívá ochrany slabší strany a je spotřebitelem, proto zde nastupuje významná povinnost tvrzení i povinnost důkazní ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 občanského soudního řádu – zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“). Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila a souhlasila s rozhodnutím ve své nepřítomnosti, zbavila se možnosti být v tomto smyslu soudem poučena. 7. V řízení je uplatněn nárok na částku [částka], která je zřejmě požadována z titulu smluvní pokuty, byť to z textu žaloby vyplývá jen nepřímo, pak je ovšem třeba mít na paměti, že smluvní pokuta jakožto nástroj utvrzení dluhu je definována v § 2048 o.z. a ujednání smluvní pokuty se vztahuje k porušení smluvené povinnosti. Smluvní pokuta uvedená drobným písmem ve formulářovém tisku textu smlouvy je formulována obecně ve vztahu k několika různým tvrzeným porušením. Dále lze obecně poukázat na ustanovení § 583 o.z. (jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné), přičemž žalovaná se zjevně neplatnosti takového postupu na základě uvedení v omyl dovolávala, obracela se i na různé orgány, například Energetický regulační úřad, jak sama uváděla. 8. Soud tedy v tomto řízení vyšel z ustanovení o smluvní pokutě, ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o.z.) a také ze základních principů, na nichž stojí občanské právo, jak je vyjádřeno především v ustanovení § 1 – 8 o.z. Důležitý význam má ustanovení § 2 o.z. o způsobu výkladu ustanovení soukromého práva ve shodě s listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, o přednosti základních zásad tohoto zákona před jednotlivými izolovaně použitelnými ustanoveními, o významu a smyslu zákonných ustanovení a zejména o tom, že podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Pak je třeba zdůraznit ustanovení § 6 o.z. o tom, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a § 8 o.z. o tom, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 9. Daná věc byla soudem posouzena jako jeden z případů v poslední době se rozmáhajících praktik tzv. energetických šmejdů. Žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že jednala v takovémto styku poctivě, naopak není důvod nevěřit verzi žalované, která popsala model běžně se opakující v takových případech i u jiných poskytovatelů energií, kdy je standardním postupem údajných zmocněnců, že jakožto zástupci, ať již společností, které se tváří, že zajistí výběr levného dodavatele, nebo přímo zástupci daného dodavatele slibujícího nízké náklady, apod., vždy nějakým manipulativním způs