210 C 183/2020-106 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 14 771, [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty po částečném zpětvzetí žaloby ve výši [částka]. Uvedla. že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] se závazkem poskytnutý úvěr splatit formou 14 pravidelných měsíčních splátek počínaje měsícem [číslo], s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná svůj závazek nesplnila, protože splátky řádně nesplácela, z titulu uvedené smlouvy tak dluží částku [částka]. 2. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou původní věřitelkou postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a tato společnost pak uvedenou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. 3. Dle tvrzení žalobkyně je dlužná částka tvořena částkou [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a z dlužného úroku z úvěru ve výši [částka]. Dluh je dále tvořen dosud dlužnou částí poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], dosud dlužnou částí poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a dosud dlužnou částí inkasního poplatku ve výši [částka]. Dlužná částka je dále složena ze smluvní pokuty ve výši [částka] (žalobkyně původně požadovala smluvní pokutu v původní výši [částka]). Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % dne z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum], tedy za dobu 726 dnů prodlení. K omezení výše smluvní pokuty došlo na základě částečného zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně a následného částečného zastavení řízení, pokud jde o částku [částka] (viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Ve věci soud poprvé rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], ten však byl k odvolání žalobkyně Krajským soudem v Praze jako soudem odvolacím zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Soud po provedeném dokazování prokázal následující skutkový stav věci.: 7. Z žádosti o úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] [IČO], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou ve spojení s úvěrovými podmínkami smlouvy, ve spojení s formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, bylo soudem zjištěno, že jmenovaná společnost a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], který se zavázala, navýšený o úrok 15 % p. a. ([částka]), uhradit ještě spolu s poplatky [částka] za poskytnutí úvěru, [částka] za vyhodnocení úvěru a [částka] inkasní poplatek, celkem tedy poplatky ve výši [částka], do 14 měsíců formou měsíčních splátek po [částka]. Zavázala se tak celkem splatit částku [částka]. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení se zaplacením uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a pro případ upomínání [částka] za každou upomínku. 8. Z tvrzení žalobkyně se podává, že k úhradě dlužné částky (bez smluvní pokuty) zbývá dle závazku žalované ve smlouvě zaplatit [částka]. Z uvedeného tvrzení soud dovodil, že do povinnosti žalované zaplatit částku [částka] žalobkyně v souladu se žalobou zahrnuje nejen jistinu a úrok ve výši [částka], ale též její povinnost zaplatit všechny ve smlouvě sjednané poplatky. Pokud se tedy žalovaná ve smlouvě zavázala k úhradě celkové částky [částka] a žalobkyně tvrdí, že dluh žalované činí [částka], dle dovodit, že žalovaná ke dni podání žaloby ve prospěch žalobkyně již uhradila částku [částka], přičemž jí tato částka byla žalobkyní částečně započítána na úhradu jistiny, částečně na úhradu úroku z úvěru a částečně na úhradu každého ze sjednaných poplatků z úvěru. 9. V souvislosti s prodlením žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, kterou žalobkyně po žalované žádá a kterou žalovaná ani částečně nezaplatila. Při zjišťování úvěryschopnosti žalované si původní věřitelka od žalované vyžádala pracovní smlouvu ze dne [datum] nájemní smlouvu ze dne [datum] a občanský průkaz, jiné způsoby ověřování schopnosti žalované splácet úvěr ze strany původní věřitelky žalobkyně nepředložila. Soud tedy vzal pracovní smlouvou žalované za prokázané, a že původní věřitel zkoumal pracovní poměr u žalované a údaje, zanesené v jejím občanském průkazu. 10. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že nic více než je tvrzeno, uhrazeno nebylo. 11. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577. 17. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru jsou platby, spojené s prodlením spotřebitele, omezeny. Podle odst. 1 tohoto ustanovení věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze za a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, za b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo za c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 18. Z hlediska právního zhodnocení věci soud uzavřel, že mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit. v projednávané věci bylo nutno na smluvní vztah nahlížet z hlediska zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na postavení žalované jako spotřebitelky v předmětné smlouvě. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu [číslo] o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek. Podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalované). 19. Pokud jde o jednotlivé platby, k jejichž úhradě se vedle vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalovaná zavázala, soud uvádí následující: sjednaný celkový úrok z úvěru v kapitalizované výši [částka] je úrokem ve